Pojďme do stávky, volá část stavebních úřadů. Další zvažují návrat ke starému systému

Novinky oslovily stavební úřady napříč republikou ve větších i menších městech. O stávce uvažují například úředníci na opavském magistrátu, kteří dlouhodobě patří k nejhlasitějším kritikům současné podoby digitalizace. „Systém je nefunkční a navíc absurdní. Vracíme se do pravěku. Chybí část agendy,“ uvedla Hana Vaculová, vedoucí opavského stavebního odboru.

Alespoň symbolicky by se ke stávce mohli připojit také v Mělníku nebo Rakovníku. Podporu případnému protestu by vyjádřila i sokolovská radnice, tam ale o aktivní účasti neuvažují.

Obce, které volají po stávce, jsou však mezi oslovenými radnicemi v menšině. Ze 17 odpovědí, které Novinkám do čtvrtečního večera došly, vyplynulo, že hned 13 jich zapojení do stávky neplánuje.

To neznamená, že s digitalizací potíže nemají. Větší či menší stížnosti uvedli všichni dotázaní. „Zatím jsme o stávce neuvažovali. Domníváme se, že stávka má paralyzovat systém, a ten už je paralyzován dost,“ prohlásila Lucie Macháčková, mluvčí radnice v Kopřivnici na Novojičínsku.

Jiří Kubík, zástupce vedoucího stavebně správního odboru plzeňského magistrátu, řekl, že systém některé typy stavebního řízení vůbec nezná a má i problém s identifikací účastníků. Kladno pak podle tamních úředníků nemůže například přizvat k šetření stavby dotčené orgány.

Kromě stavebních úřadů se nad problémy pozastavili také architekti. Šéf České komory architektů Jan Kasl dokonce poslal ministru Ivanu Bartošovi (Piráti) otevřený dopis. „Systém nefunguje ani v základních funkcionalitách,“ konstatoval. Podle Kasla a jeho kolegů program například nerozlišuje stavební a pozemkové parcely, vyžaduje uvedení dodavatele, i když ten ještě není známý, a po právnických osobách chce, aby uvedly, dokdy bude ve své funkci jejich jednatel.

Kvůli potížím hrozí, že úředníci nestihnou žádosti vyřídit ve lhůtách, které stavební zákon vyžaduje. Právě jejich nedodržování byl jeden z hlavních nedostatků, které stavebníci i politici vyčítali staré legislativě. Ta nová měla zajistit, že razítko půjde v případě jednodušších staveb získat do 30 dnů, u velkých projektů pak nejpozději do roka.

Ze stavebního zákona nakonec z velké části vypadla minulou vládou zvažovaná fikce souhlasu. Tedy princip, že pokud se úřad nestihne k projektu vyjádřit včas, automaticky jej posvětí. Toto aktuálně platí jen pro dotčené orgány, tedy například památkáře. Neznamená to však, že pokud by kvůli nefunkčnímu systému stavební úřad nestihl svoji lhůtu, mohl by stavebník rovnou začít stavět.

Pokud tedy ministerstvo současné potíže v následujících týdnech nevyřeší, může podle expertů dojít k paralýze vydávání stavebních povolení. Ta by například podle České komory autorizovaných inženýrů a architektů činných ve výstavbě (ČKAIT) mohla trvat několik měsíců.

Paralýza stavebních úřadů by byla další ranou pro české stavebnictví, které v posledních letech zažívá těžké časy primárně kvůli drahým úvěrům a nižšímu zájmu investorů. V květnu podle dat Českého statistického úřadu klesla stavební produkce meziročně o 6,8 procenta.

Čas na nápravu dává ministerstvu především velké množství žádostí, které stavebníci podali ještě do konce června podle starých pravidel. Ty na některých úřadech plánují odbavovat do září, například v Brně pak podle odhadu tamní radnice zabere jejich vyřizování minimálně rok.

Ministr Bartoš chyby v systému připouští. Na jejich opravě se podle něj pracuje, začala také další série školení. „Nejzávažnější nedostatky opravujeme tak rychle, jak je to jen možné a pak jsou funkcionality a zlepšení, které máme v plánu na později. Pracujeme na detailních manuálech pro úředníky s popisem různých typů řízení od A do Z,“ uvedl Bartoš.

Část stavebních úřadů ale Novinkám sdělila, že uvažuje o návratu ke starému systému. K tomu je vyzvala i společnost Vita, která předchozí software dodávala. Podle ministerstva však takový postup stavební zákon zakazuje.

Resort se také podle zjištění Hospodářských novin snaží od firmy získat starší data. Vita mu je ale hodlá poskytnout jen po zaplacení 360 milionů korun. Stát tak nyní plánuje obstarat si data bez její účasti. To bude komplikovanější, ministerstvo ale věří, že výrazně levnější.