Článek
Ceny pohřbů se rok od roku zvyšují kvůli pozvolnému zdražování používaných materiálů, květin či rostoucím cenám energií. Zdražování ale nekončí. Podle ekonomů po zvýšení daně z přidané hodnoty pohřby skokově zdraží o další tisíce.
Lidé šetří a zbavují se výdajů, které pokládají za zbytné či bez kterých se mohou obejít, shodují se psychologové s ekonomy. Důvodem, proč lidé opouštějí tradiční životní rituály, jsou jednoznačně peníze, potvrzují i zaměstnanci pohřebních agentur. Že lidé nemají na mimořádné události peníze, potvrzuje i Český statistický úřad, podle kterého by pro 40 procent rodin představoval problém neočekávaný výdaj osmi tisíc korun.
Důstojný pohřeb pod 15 tisíc nepořídíte
V současné době pohřeb bez obřadu (tedy jen spálení těla) vyjde v průměru na 7 až 10 tisíc korun. Klasický pohřeb stojí kolem 20 tisíc, pohřeb do země je dražší, přijde na 25 až 35 tisíc korun.
Pohřební ústavy proto zavádějí tzv. ekonomický pohřeb s půjčenými věnci, který přijde na 15 tisíc. Stále více pohřebních firem – např. pražská Tranquilittas či přibyslavská firma Anděl – poskytuje svoje služby i na splátky, rozdělené na 3 až dvanáct měsíců.
Například na Příbramsku ze 40 pohřbů je jich s tradičním obřadem zhruba deset. Nárůst pohřbů bez obřadu potvrzuje i ostravská pohřební služba či pražská pohřební firma Helfi.
V Praze se počet pohřbů bez obřadu podle Pražské pohřební služby pohybuje kolem 35–40 %, počty se začaly zvyšovat zejména od doby, kdy vláda před několika lety prakticky zrušila pohřebné.
Novinkou v českém pohřebnictví začíná být i to, že se příbuzní, zejména v případě, kdy nemohou očekávat velké dědictví, k osaměle žijícímu zemřelému nehlásí. Takže jeho kremaci musí zaplatit obec. Stále častější praxí je také neplatit za tzv. hrobové místo. Obce pak nemají na údržbu či rozšíření hřbitovů, kosti se vykopou a uloží do společných – bezplatných hrobů.
Podle sociologů si lidé dříve na důstojný pohřeb spořili celý život. Doba, kdy to bude nutné obnovit, je opět tady. V současné době je nutné mít na pohřeb naspořeno kolem 30 tisíc korun.
Podle příbramské pohřební služby lidé šetří i na kamenických pracích, doba nákladných památníků je nenávratně pryč.
Šetří se i na svatbách
Klesá i počet svateb. Loni jich bylo například nejméně od roku 1918, pouhých 47 tisíc. Mladí lidé stále častěji žijí na hromádce.
Pokles počtu svateb, který se už podle statistiků stává sociálním trendem, vedl dokonce k úvahám, aby byl svatební obřad (který sám o sobě nic nestojí) nahrazen pouhou registrací na úřadě. Ta by upravovala majetkové vztahy a byla by bez hostiny, šatů, aut, kytic a prstýnků, finančně nenáročná. Podle většiny sociologů i psychologů by ale podobná registrace přispěla spíše k ještě větší degradaci rodiny.
Lidé šetří i na oslavách narozenin, životních jubileí. Hostin a rodinných oslav se podle hoteliérů objednává stále méně. Lidé se soustřeďují na oslavy doma, kdy se pohoštění připraví svépomocí.