Článek
Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023.
U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.
Podpora se dosud měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví. „Bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo,“ řekl Síkela. „Rozšířili jsme sektorové vymezení programu na všechny sektory hospodářství,“ doplnil. Původně se počítalo s pomocí zhruba pro 8000 podniků.
„Mezi sektory, které nebudou z tohoto programu podporovány, patří ty, u kterých se uvažuje o zavedení daně z neočekávaných zisků, a podniky spadající do kategorie zákazníků se zastropovanými cenami elektřiny a plynu,“ vysvětlil ministr. Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Vláda u malých a středních firem zváží zastropování cen plynu na 80 procent spotřeby
Zájemci o dotace budou muset doložit provozní ztrátu, jejíž přinejmenším polovinu způsobily náklady na energie, uvedlo dříve ministerstvo průmyslu. Tyto podniky budou mít podle úřadu nárok na podporu ve výši 50 procent způsobilých nákladů, v případě některých druhů odvětví bude pomoc činit až 70 procent způsobilých nákladů.
Ostatní podniky budou mít na pomoc nárok v případě, že jejich náklady na energie vzrostou alespoň dvojnásobně. Srovnávat se bude období od 1. února do 31. prosince tohoto roku s průměrnými náklady na energie v minulém roce.