Článek
Právu to sdělili zástupci sdružení Arnika, které již devátým rokem sestavuje žebříček největších znečišťovatelů v zemi. Data do jejich Integrovaného registru znečišťování (IRZ) jako veřejně přístupné databáze hlásí jednotlivé provozy.
„To je pozitivní zpráva. Nezbývá než doufat, že tento trend bude pokračovat. Jde o obrovské množství prachu, které jsme nemuseli dýchat,“ zkonstatoval zpracovatel žebříčku a zároveň vedoucí havířovské Arniky Jan Nezhyba.
Dodal, že polétavý prach funguje jako taková nosná matice na všechny ostatní toxické látky, které se v ovzduší pohybují. „Čím více máme prachu, tím více nosičů a podle velikosti prachu se vše dostává buď do horních cest dýchacích, nebo do krevního řečiště a dochází k onemocněním,“ vysvětloval Nezhyba.
Upozornil však na to, že přestože došlo v kraji za loňský rok k celkovému snížení produkce škodlivin u prachových částic a rakovinotvorných látek, tak tam stále jsou hříšníci, kteří meziročně produkci škodlivin zvýšili. „Například Třinecké železárny u rakovinotvorných látek, konkrétně u emisí těžkých kovů.“
Ekologové: Další pokles prachu „zazdil“ kraj
„Opakovaně patří mezi největší znečišťovatele v Moravskoslezském kraji hutní provozy jako již zmíněné Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava. Patří tam ale i opavská farmaceutická společnost Teva nebo bohumínský výrobce izolací Rockwool. I menší podniky se dostanou v žebříčku znečištění poměrně vysoko vypouštěním rakovinotvorných látek do ovzduší,“ upozornil dále Jindřich Petrlík z Arniky.
Další pokles množství prachu však podle něj zazdil krajský úřad tím, že povolil odklad ekologizace společnosti Evraz Vítkovice Steel až na konec září roku 2015. „Podnik, který měl v roce 2005 miliardový zisk, se teď vymlouvá na krizi, přitom peněz na odprášení měl dostatek. Plíce Ostravanů si tak od dalších desítek tun prachu mohly oddechnout už před lety,“ podotkl. Podle moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka (ČSSD) bylo rozhodnutí kraje za dané hospodářské a sociální situace na místě. „Bohužel jenom čistého vzduchu se člověk nenají,“ vysvětlil tehdy hejtman.
Chybí data o výskytu benzoapyrenu v ovzduší
Arnika kritizuje také to, že v registru chybí data o tom, kolik jednotlivé provozy vypouštějí benzoapyrenu, což je rakovinotvorná látka. „Náš registr zahrnuje jen 93 látek. Jsou země ve světě, kde těch látek je i několik stovek. Benzoapyren je důležitý hlavně pro Ostravsko, protože je to látka, která zde působí největší zdravotní problémy hlavně u lidí žijících v bezprostřední blízkosti hutnických provozů. Bohužel v roce 2003 Svaz průmyslu a dopravy a ministerstvo průmyslu docílily toho, že benzoapyren na seznamu není,“ řekl Petrlík.
V IRZ letos překvapivě nefiguruje v kraji mezi největšími znečišťovateli firma Dukol. Podle Arniky je to proto, že podnik zatím data nenahlásil. „Ministerstvo životního prostředí nám sdělilo, že firma měla v hlášení chybu, že byli vyzváni k opravě. Ale do dnešního dne k tomu nedošlo,“ upozornil ještě Petrlík.