Podniky přecházejí na úvěry v eurech

„Podíl cizoměnových úvěrů u podnikových úvěrů se postupně zvyšuje od poloviny minulého roku, kdy začaly růst domácí úrokové sazby. Koncem minulého roku dosáhl již téměř 46 procent, což je nový rekord, zatímco v polovině roku 2021 se pohyboval kolem 32 procent,“ řekl Právu hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

V drtivé většině jde o úvěry v eurech, z menší části pak v dolarech a dalších měnách. Loni do konce listopadu jejich objem stoupl na ekvivalent 583 miliard korun, meziročně šlo o růst zhruba o polovinu.

Zvyšování úrokových sazeb v eurozóně ovšem začíná postupně prodražovat i eurové úvěry, jejich průměrná sazba u korporátních úvěrů vzrostla z říjnových 2,5 % na 4 % v listopadu.

I přes postupně rostoucí úrokové sazby v eurech jsou však eurové půjčky podnikům stále výrazně levnější než ty korunové, u kterých průměrná sazba v listopadu činila 8,3 procenta.

„Financování v eurech běžně poskytujeme klientům, kteří mají dostatečné čisté příjmy v eurech. U dalších se při posuzování žádosti zaměřujeme především na celkovou bonitu klienta, logiku návrhu i historii vztahu s klientem,“ sdělil Právu mluvčí Komerční banky Michal Teubner.

„Výše uvedené aplikujeme v korporátním bankovnictví. Segment malých společností a živnostníků obecně považujeme za více citlivý na případné významné změny měnového kurzu,“ dodal.

S úvěry v cizích měnách je vždy nutné počítat právě se zmíněným kurzovým rizikem. „Úvěr i splátky jsou totiž v drtivé většině případů uvedeny v cizí měně. Oslabení koruny by tak bylo nepříjemnou zprávou pro dlužníky,“ upozornil ekonom Roklen Pavel Peterka.

Jestliže například splátka 10 000 eur je při současném kurzu zhruba 241 500 Kč měsíčně, tak při pohybu kurzu na 26,50 koruny za euro by splátka vzrostla na 265 000 Kč.

Česká národní banka by sice prostřednictvím měnových intervencí tak výrazné oslabení neměla dovolit, přesto ho ale nelze vyloučit třeba v případě nečekaných událostí, a každý podnik by s ním měl počítat.

„Pokud ale firma generuje dostatečně vysoké tržby v eurech, tak je kurzové riziko značně omezené, protože firma nemusí tolik dbát na vývoj kurzu koruny a zjednodušeně splácí dluh z vydělaných eur,“ dodal Peterka. Proti kurzovému riziku se navíc dá zajistit různými nástroji na finančních trzích, jako jsou tzv. forwardy.

„Eurové úvěry jsou v tuto chvíli lacinější, firmy ušetří, protože na úrocích zaplatí méně,“ potvrdil mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Dodal, že firmy se začaly po eurových úvěrech více poohlížet už během pandemie covidu-19. Česká měna hned na počátku první vlny pandemie vůči euru skokově oslabila a podniky financováním v eurech reagovaly na rozkolísanost koruny a snažily se tlumit měnové riziko.

Vláda Petra Fialy (ODS) zavádět euro neplánuje a nestanovila ani termín jeho zavedení. Od příštího roku nicméně plánuje umožnit firmám vedení účetnictví a daňové evidence v eurech.

Tuzemské banky fyzickým osobám na rozdíl od některých jiných států hypotéky a úvěry v eurech nabízejí jen zcela ojediněle. Podmínkou jsou přitom příjmy v evropské měně.