Článek
„Podnikatelům se nevrátí žádná část nákladů na pořízení pokladen a zařízení pro EET. Politici živí ve veřejnosti dojem, jako by podnikatelé vydělávali tím, že si něco dají do nákladů,” sdělil Novinkám předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.
„Vznikl tak oblíbený mýtus, že podnikatel tím, že si něco dá do nákladů, to má zdarma. Na své náklady musí podnikatel nejprve vydělat,“ dodal.
Podnikatelům se výdaje spjaté se zařazením do EET v plné výši nevrátí
Podnikatelé mohou využít takzvanou slevu na EET. „Tato sleva na dani ale představuje nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 procenty dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka,” uvedl pro Novinky hlavní ekonom skupiny Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Jinými slovy, drobní podnikatelé s nízkým základem daně na ni nedosáhnou nebo ji nebudou moci využít v plné výši,“ připomněl Kovanda.
| Fáze zavádění elektronické evidence tržeb | ||
|---|---|---|
| Termín spuštění | Obor činnosti | |
| 1. fáze | 1. 12. 2016 | ubytovací a stravovací služby |
| 2. fáze | 1. 3. 2017 | maloobchod a velkoobchod |
| 3. fáze | 1. 3. 2018 | ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, např. svobodná povolání, doprava, zemědělství |
| 4. fáze | 1. 6. 2018 | vybraná řemesla a výrobní činnosti |
„Podnikatelé fungující jako právnické osoby tuto slevu na EET využít nemohou,“ zdůraznil Kovanda. „Mohou si ale dát nákup pokladního zařízení ‚do nákladů‘. To znamená, že z hlediska příslušné legislativy představuje pokladní zařízení daňově uznatelný výdaj. Právnické osoby o něj mohou ponížit svůj daňový základ, nikoli daň samotnou.“
„Sečteno podtrženo – podnikatelům se výdaje spjaté se zařazením do EET v souhrnu v plné výši nevrátí,“ uzavřel Kovanda.
Dohromady vynaložili přes tři miliardy
Otázkou zůstává, kolik za EET podnikatelé skutečně zaplatí. „Netroufám si konkretizovat průměrné náklady na EET. Zatím používáme pro naše výpočty jako průměrný náklad částku 10 tisíc korun,” uvedl Bábek.
„Je to spíše silně podhodnocené, protože velmi často překračují náklady 20 tisíc korun a u větších či velkých subjektů jdou do statisíců až miliónů korun,“ domnívá se Bábek.
Každý rok vydají podnikatelé nejméně 3 miliardy 600 miliónů korun
Podle něj jsou navíc zajímavá čísla celkových nákladů všech podnikatelů zapojených do EET. Ty by se při průměrném nákladu 10 tisíc korun u 300 tisíc podnikatelů v prvních dvou vlnách vyšplhaly přes tři miliardy korun.
„V dalších dvou vlnách má být počet podnikatelů obdobný, takže celkem vydají podnikatelé za pořízení pokladen EET výrazně přes šest miliard korun,“ dodal.
Náklady na provoz přes tři a půl miliardy ročně
Kromě jednorázových nákladů na pořízení jsou tu i dodatečné náklady na provoz. „Každého podnikatele bude stát provoz, servis, údržba a spotřební materiál nejméně 500 korun měsíčně,“ řekl Bábek.
„Vím, že to je částka směšně nízká a skutečné náklady budou pravděpodobně výrazně vyšší, ale podívejme se, co vyjde i z takto podhodnocené sumy. Vydá-li podnikatel měsíčně 500 korun, je to roční náklad 6000 korun,“ spočítal.
„Podnikatelů povinných používat EET má být asi 600 tisíc, tedy jednoduchým násobením vyjde, že každý rok vydají podnikatelé nejméně 3 miliardy 600 miliónů korun. Každý rok,“ uzavřel Bábek s tím, že jedním z důvodů pro zavedení může být byznys pro firmy, které EET zajišťují.
