Podílové fondy mohou vynést více než spořicí účty. Je ale třeba zvážit rizika

Základní princip podílového fondu spočívá v tom, že více investorů svěří své prostředky profesionálnímu správci, který je spravuje a zhodnocuje. Jde o soubor cenných papírů a peněz rozdělený na jednotlivé podíly.

Mezi základní výhody podílových fondů patří, že jsou často výrazně výnosnější než termínované či spořicí účty. Například na těch posledně zmíněných se dá v současnosti dosáhnout maximálně okolo pěti procent.

Podle Indexu českého investora CII750, který sestavuje společnost Swiss Life Select, dosáhl za poslední rok průměrný český střadatel zhodnocení v podílových fondech okolo 12,2 procenta.

Zhodnocení ale závisí na správném výběru fondu. Základem je, že si člověk musí stanovit míru rizika. „Někomu lépe sedne méně rizikový fond s nižším očekávaným výnosem, jinému bude vyhovovat rizikovější fond s vyšším výnosem,“ řekl Petr Jermář z portálu Banky.cz.

Podle toho se pak ale liší i průměrné zhodnocení. „Pohybuje se od nižších jednotek procent u méně rizikových fondů až po nižší dvouciferná čísla u rizikovějších fondů,“ dodal Jermář.

Vybrat správný fond přitom může být pro začínajícího investora velmi složité. V Česku jsou jich stovky. Proto je lépe nechat si poradit bankou či finančními poradci pokud možno u renomovaných společností.

I u nich je ale třeba ověřit si některé věci. „Obecně by fond měl dosahovat určité výše objemu spravovaných prostředků, a to minimálně v řádu stovek milionů korun. Dále by měl prokázat určitou historii, s konkurencí porovnatelnou slušnou čistou výkonnost. Také by měl být spravovaný důvěryhodnou investiční společností,“ řekl Richard Bechník ze společnosti Swiss Life Select.

Je důležité znát i svůj finanční horizont. Tedy to, kdy bude člověk peníze potřebovat. Samozřejmě se může stát, že to kvůli nějaké nečekané události bude hned. „Pak lze kdykoliv požádat o prodej podílových listů a fond to musí udělat,“ konstatoval finanční poradce Partners Lukáš Urbánek. Převod peněz je přitom otázkou několika dní.

Fondy mají samozřejmě i svá rizika, například kolísání trhů. Hodnota naspořených peněz může klesnout i stoupnout podle toho, jak se daří tomu, do čeho daný fond investuje. Podle toho se pak určuje investiční horizont.

Lidé také musejí počítat s poplatky. Ve většině případů vstupními či výstupními. „Výše vstupních poplatků je nejnižší u fondů krátkodobých investic, kde se mohou pohybovat v rozmezí 0,5 až 1,5 procenta,“ řekl Urbánek.

„Následují dluhopisové nebo nemovitostní fondy se dvěma až třemi procenty. Nejvyšší vstupní poplatky tři až pět procent jsou spojeny s akciovými fondy,“ dodal.

Poplatky za správu se pak pohybují většinou mezi 0,5 až 2,5 procenta z objemu aktiv. Odečítají se ale ještě před zhodnocením, což se pak zobrazí po jejich odečtení. „Pokud tedy vidíme, že některý fond vydělal osm procent, je to skutečný výnos,“ dodal Urbánek.

„Kdyby si člověk uložil do fondu nárazově sto tisíc korun a pak tam posílal 500 korun měsíčně, při ročním zhodnocení sedm procent by po roce dostal po odečtení poplatků 113 232 korun,“ propočetl Tom Kadeřábek ze Swiss Life Select. Po pěti letech by to bylo přes 176 tisíc korun.