Článek
Podíl Česka na HDP Unie se zvýšil díky nadprůměrnému českému hospodářskému růstu. Ten země zaznamenávala zejména v prvních letech členství, kdy do roku 2008 průměrně rostla o 5,3 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,3 procenta.
V období finanční krize v letech 2009 až 2013 zaznamenalo Česko průměrný pokles HDP o 0,3 procenta ročně, zatímco v EU byl průměrný pokles o 0,2 procenta. Po odeznění krize se růst vrátil a český HDP rostl o 3,7 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,2 procenta. Růst ukončil pandemický šok v roce 2020.
Také z pohledu růstu životní úrovně, tedy HDP na obyvatele, se Česko k evropskému průměru za dobu členství v Unii přiblížilo. Při vstupu dosahovala země 81 procent evropského průměru, do roku 2019 se posunula na 93 procent evropského průměru. V důsledku hospodářského propadu po pandemii se ale dohánění EU zastavilo a v roce 2022 byl český HDP na obyvatele na 90 procentech průměru Unie.
Inflace v Evropě dál klesá
Česko výjimkou
ČSÚ upozornil, že mezi zeměmi, které do EU vstoupily od roku 2004, je Česko výjimkou, protože ostatní země se k průměrnému unijnímu HDP na obyvatele přibližovaly i v posledních letech.
Přestože Česko po vstupu do EU využívalo peníze na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům, nadále posilovala role Prahy jako hospodářského centra. V roce 2004 byl HDP na obyvatele v Praze na úrovni 217 procent českého průměru, v roce 2022 dosáhl 229 procent českého průměru.
Nejvýrazněji vzrostla za dobu členství v Unii hospodářská úroveň Jihomoravského kraje, nejhůř na tom byl Karlovarský kraj.
MMF zchladil česká očekávání. Prognóza je výrazně pesimističtější
