Článek
Podíl Česka na HDP Unie se zvýšil díky nadprůměrnému českému hospodářskému růstu. Ten země zaznamenávala zejména v prvních letech členství, kdy do roku 2008 průměrně rostla o 5,3 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,3 procenta.
V období finanční krize v letech 2009 až 2013 zaznamenalo Česko průměrný pokles HDP o 0,3 procenta ročně, zatímco v EU byl průměrný pokles o 0,2 procenta. Po odeznění krize se růst vrátil a český HDP rostl o 3,7 procenta ročně, zatímco evropský průměr byl 2,2 procenta. Růst ukončil pandemický šok v roce 2020.
Také z pohledu růstu životní úrovně, tedy HDP na obyvatele, se Česko k evropskému průměru za dobu členství v Unii přiblížilo. Při vstupu dosahovala země 81 procent evropského průměru, do roku 2019 se posunula na 93 procent evropského průměru. V důsledku hospodářského propadu po pandemii se ale dohánění EU zastavilo a v roce 2022 byl český HDP na obyvatele na 90 procentech průměru Unie.
Česko výjimkou
ČSÚ upozornil, že mezi zeměmi, které do EU vstoupily od roku 2004, je Česko výjimkou, protože ostatní země se k průměrnému unijnímu HDP na obyvatele přibližovaly i v posledních letech.
Přestože Česko po vstupu do EU využívalo peníze na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům, nadále posilovala role Prahy jako hospodářského centra. V roce 2004 byl HDP na obyvatele v Praze na úrovni 217 procent českého průměru, v roce 2022 dosáhl 229 procent českého průměru.
Nejvýrazněji vzrostla za dobu členství v Unii hospodářská úroveň Jihomoravského kraje, nejhůř na tom byl Karlovarský kraj.
