Článek
Mezinárodní věřitelé ale po neúspěšném víkendovém jednání dali najevo, že čekají, až s přijatelnými návrhy přijde naopak Řecko. Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda není času nazbyt a jednání musejí být bezprostředně obnovena.
„Budeme trpělivě čekat, až instituce přistoupí k realismu," tvrdí Tsipras, podle kterého požadavky věřitelů na nové škrty v řeckém penzijním systému, což je jeden ze stěžejních sporných bodů v jednání, jsou politicky účelové. Poslední vyjednávání mezi oběma stranami bylo přerušeno v neděli bez výsledků.
Tsipras poukázal na to, že jeho vláda přijala mnoho ústupků, což uvnitř jeho radikálně levicové formace SYRIZA vyvolalo značné napětí.
„Někteří vnímají jako slabost naši upřímnou touhu po řešení a kroky, které jsme učinili, abychom překonali rozpory (s věřiteli)," uvedl premiér.
Varufakis: Nepodepíšeme
Ve stejném tónu se v pondělí vyjádřil řecký ministr financí Janis Varufakis. V rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod „prodloužení krize", tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními.
„Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskusi," podotkl ministr. Podle něj věřitelé pouze chtějí úspory, aniž by na oplátku přistoupili k jednání o restrukturalizaci, respektive smazání části řeckých dluhů. Nezbývá nyní prý než počkat, zda zádrhel nerozetne vlastní politickou iniciativou německá kancléřka Angela Merkelová.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert upozornil, že je na řecké iniciativě, aby se Atény dohodly s věřiteli. Německý eurokomisař Günther Oettinger prohlásil, že Evropská unie se musí začít připravovat na „mimořádný stav" v Řecku od 1. července, pokud země nedospěje k dohodě s věřiteli.
Spor o důchody
Řecký státní ministr Nikos Pappas, jeden z členů řecké delegace, která o víkendu v Bruselu předložila protinávrhy věřitelům, prohlásil, že Atény předložily alternativní řešení s rovnocennými ekonomickými prognózami. Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), jedné z věřitelských institucí, to ale odmítli a trvají dál na snížení důchodů.
V otázce penzí se dostala řecká vláda do pasti i kvůli rozhodnutí označit za neplatné škrty penzí soukromého sektoru z roku 2012, toto rozhodnutí před necelým týdnem oznámil řecký nejvyšší správní soud. [celá zpráva]
Penze většiny řeckých důchodců se tak naopak mají znovu zvýšit, což znamená pro státní pokladnu novou finanční zátěž ve výši jedné miliardy až 1,5 miliardy eur (27,3 miliardy až 40,9 miliardy korun).
Analytik: Nemají co ztratit
Podle analytika listu Financial Times Wolfganga Münchaua se Řecko dostalo do stadia, že už nemá co ztratit, pokud svým věřitelům „řekne ne”.
Přijetím podmínek by prý řecký premiér provedl dvojitou sebevraždu, zatímco odchodem z eurozóny by po počátečním šoku měla země naději na rychlejší vzpamatování a opětovný vzestup.
Místopředseda řeckého parlamentu a činitel SYRIZA Alexis Mitropulos v pondělí vyjádřil názor, že premiér by měl dříve nebo později vyrukovat s předčasnými volbami nebo s referendem.
