Počet sňatků s cizinci se za 10 let zdvojnásobil

Sociologové a demografové odhadují, že vzhledem k rozšiřování Evropské unie a otevírání hranic počet sňatků s cizinci dále poroste.

Důvodů může být několik, říká socioložka Martina Hronová z Informačního a poradenského centra pro ženy ROSA. U Slováků hraje roli blízkost jazyka, kultury. U jiných národností touha poznat romantické kouty světa, zlepšit si ekonomickou situaci.

Větší zájem českých žen než mužů o zahraničního partnera potvrzuje i statistika. V roce 2005 si ho za životního partnera vybralo na 2652 Češek. Českých mužů, kteří si vzali cizinku, bylo v témže roce 1822.

Vedle Slováků jsou u českých žen nejvíce v kurzu Němci, následováni Vietnamci, Ukrajinci a Američany. V Česku se oženilo i 40 Nigerijců, 28 Tunisanů či 78 Rusů.

Naopak čeští muži dávali vedle Slovenek největší přednost Ukrajinkám, Ruskám a Vietnamkám. Provdalo se zde i 16 Kazašek, 14 Japonek, 13 Číňanek, sedm žen z Kyrgyzstánu a překvapivě jen šest Maďarek.

Jenže často se české ženy zklamou, říká advokátka Iva Pavlíková-Čacká. Sňatek s cizincem, zejména pokud je například z Afriky či z arabského světa, může vyvolat řadu problémů.

Drsné je zejména setkání s realitou, když česká žena navštíví rodiště svého exotického manžela. Časté jsou i spory, kde budou manželé žít, jak či v jakém náboženství budou vychovávat děti. Češky občas místo vysněných aut a vil, které znají z filmů, narazí na podstatně horší podmínky, někdy si dokonce manželé představují, že je budou živit.

V Česku se narodí každoročně v průměru patnáct set dětí, které mají jiné státní občanství. Navíc každý rok zaznamenají statistici kolem dvou tisíc potratů cizinek, z toho 80 procent je umělých.

Dětí s cizím státním občanstvím se v Česku rodí nejvíce Vietnamcům, Ukrajincům, Slovákům a Rusům. V Česku se ale v roce 2005 narodilo i dvacet Mongolů, dva Jemenci, dva Brazilci, 15 Lybijců a 36 Číňanů.

K počtu dětí, které mají jiné než české občanství, je třeba připočítat i děti narozené ze svazku Češky s cizincem. V případě, že se partneři rozhodnou, že již spolu nechtějí žít, největší problém mají děti. "Ročně se o to, kde a s kým má dítě žít, pře asi dvacet rodičovských párů, z nichž jeden přebývá v zahraničí," řekla Právu Pavlíková.

Navíc řada sňatků i rozvodů může být fingovaná, pouze za účelem získání trvalého pobytu, bytu či zaměstnání, upozorňují experti na problematiku cizinců.

Cizinky a cizinci se ale také v Česku nejen berou, ale i rozvádějí. V roce 2005 se u nás rozvedlo 1020 cizinců. Nejvíce Vietnamců, Slováků a Ukrajinců. Rozvedlo se i 7 párů z Austrálie a 7 z Turecka. Rozvedla se také tisícovka cizinek - například 212 Ukrajinek, 129 Slovenek, 83 Vietnamek,14 Kazašek, 5 Mongolek, 4 ženy z Kyrgyzstánu a tři Francouzky.

Někdy naopak cizinka, která do České republiky přijde se svým manželem, rovněž cizincem, který ji například týrá, využije možnosti rozvodu v ČR. Rozvody v arabských zemích, získání dětí do vlastní péče jsou tam prakticky nerealizovatelné.

Sňatek s cizincem by si měla každá žena či muž pořádně rozmyslet, shodují se experti na partnerské vztahy. A pokud možno, dodává advokátka Pavlíková, uzavřít i předmanželskou smlouvu, avšak podle českého práva. Oba partneři by se měli ještě před svatbou snažit maximálně poznat skutečné vztahy v rodinách, ale i politické a náboženské poměry v zemi, ze které pochází partner. Uchrání se tak zklamání a možných problémů v budoucím soužití.