Počet přihlášených patentů v Česku spadl na historické dno

„Národních přihlášek bylo 501, z toho čeští přihlašovatelé jich podali 463. Týkaly se hlavně oblastí dopravy, skladování, měření, optiky, zdraví a zábavy, některé i motorů a čerpadel,“ sdělila Novinkám vedoucí kanceláře patentového úřadu Jana Engelová Pavková.

Jde o nejmenší počet žádostí od roku 1995, od kterého jsou dostupná data. V minulé dekádě přitom přicházelo patentových přihlášek o poznání víc, například v roce 2013 jich podali čeští žadatelé 983.

Podle Pavkové lze pokles přičíst více faktorům, mimo jiné nízkému povědomí o možnostech průmyslově-právní ochrany nebo také takzvaným offshoringovým patentům, kdy výzkum sice probíhá v Česku, ale vlastníkem vynálezu jsou zahraniční subjekty.

Pozitivní je nicméně růst žádostí českých firem a institucí o uznání patentů v zahraničí, což má pro ně větší komerční potenciál.

„V případě evropských patentů se jedná mezi lety 2022 a 2023 o nárůst o 8,6 procenta, když předloni to bylo 241 přihlášek. V případě USA se jednalo o 6,2procentní nárůst na 477 přihlášek,“ upozornila Pavková.

Z firem má v Česku celkově nejvíc aktuálně platných patentů automobilka Škoda Auto, a to 141. Vynálezy registruje třeba i výrobce nemocničních lůžek Linet.

Z vysokých škol se patenty může chlubit hlavně České vysoké učení technické v Praze, které jich aktuálně vlastní 213. Z veřejných výzkumných institucí je pak dlouhodobě úspěšný například Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd.

„Patentová aktivita akademické instituce se odvíjí od několika faktorů. Jedním z nich je určitě vědecký obor, protože v řadě oborů se vlastně nepatentuje, zatímco v jiném, jako například v oblasti vývoje léčiv, je patent základní podmínkou další komercionalizace,“ zmínil dříve Martin Fusek, ředitel IOCB Tech, dceřiné firmy ústavu.

Dalšími faktory jsou podle něj kvalita výzkumu, což je zásadní předpoklad pro vznik vynálezů, funkční nastavení transferu technologií a samozřejmě dostatek finančních prostředků.

Patenty ukazují na technologickou vyspělost a inovativnost firem a vědeckých institucí dané země. Ve světě už několik let v této oblasti vede Čína, předtím to desetiletí byly Spojené státy.

„Kdo chce v daném teritoriu, kde je určité technické řešení chráněno patentem, toto řešení využívat, to znamená vyrábět, prodávat či dovážet, musí se domluvit s majitelem patentu, za jakých podmínek tak může činit. Typicky prostřednictvím uzavření licenční smlouvy,“ přiblížila Pavková.

Pokud tedy majitelem patentu platného na území Česka je firma z Číny, musí takovou smlouvu uzavřít s touto firmou. Ve smlouvě by měly být mimo jiné ošetřeny podmínky, za kterých majitel patentu umožní své řešení užívat, například výše licenčních poplatků či jiné plnění. Tyto podmínky je pak nabyvatel licence povinen plnit.

Co se týká českých patentů, komerčně velmi úspěšné jsou například ty na antivirotika profesora Antonína Holého. Díky patentovaným objevům tohoto slavného chemika, které se využívají v lécích na žloutenku typu B nebo AIDS, inkasuje jeho domovský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd i po jeho smrti v roce 2012 stovky milionů korun ročně.

„Nikomu jinému se u nás zatím nepovedlo tento úspěšný model v podobném rozsahu zopakovat,“ podotkla Pavková.

Ústav organické chemie a biochemie se přitom snaží posouvat dál. „Naše nejzajímavější projekty se týkají onkologie, virologie a metabolického syndromu,“ řekla Novinkám mluvčí ústavu Veronika Sedláčková.