Článek
Průměr za celou republiku byl loni 15 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel ve věku nad 15 let, zatímco v roce 2023 to bylo o jeden osobní bankrot méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
„V loňském roce bylo vyhlášeno každý měsíc v průměru 1146 osobních bankrotů a podáno 1240 návrhů na osobní bankrot. Celkový počet bankrotů meziročně vzrostl, bylo jich ale stále o 4763 méně než v roce 2019. Meziroční růst insolvenčních návrhů naznačuje vyšší počet osobních bankrotů v letošním roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Ve větší míře se podle ní projeví vliv novely insolvenčního zákona z října loňského roku, která upravila některé podmínky pro osobní bankrot. Zpřístupnila ho většímu počtu lidí v obtížné finanční situaci. „Na druhé straně je zjevné, že platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů se meziročně zhoršila a objem úvěrů na spotřebu se poměrně svižně zvyšuje,“ dodala Kameníčková.
Jednodušší vstup do insolvence se komplikuje. Dlužníci čelí vysokým zálohám
Nejrizikovější je Ústecký kraj
Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2024 vyhlášeno již tradičně v Moravskoslezském kraji, a to 2176. Následoval Ústecký kraj s 1934 bankroty a Středočeský kraj s 1493. Nejméně jich bylo na Vysočině.
Proti roku 2023 vzrostl výrazně počet bankrotů v Ústeckém kraji, a to o 14 procent. Stejně jako v roce 2023 byl tento kraj i loni regionem, ve kterém je riziko bankrotu nejvyšší. Připadlo v něm 28 bankrotů na 10 tisíc obyvatel starších 14 let.
Následoval Moravskoslezský kraj s 22 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel věkové skupiny 15+ a Karlovarský kraj, kde bylo vyhlášeno 21 osobních bankrotů. Lidé z těchto tří krajů jsou zároveň bankrotem dlouhodobě nejvíce ohroženi.
Nejméně ohrožení jsou dlouhodobě lidé v Praze, tam bylo v loňském roce vyhlášeno 9 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel ve věkové skupině 15+, v kraji Vysočina to bylo 10 bankrotů a ve Zlínském kraji ještě o jeden více.