Článek
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Novelu, která takzvanou karenční dobu ruší, tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Poslanci předtím při schválení novely přehlasovali zamítavé stanovisko Senátu. [celá zpráva]
Většina firem se podle průzkumu Hospodářské komory po zrušení karenční doby obává nárůstu nemocnosti a zvýšených nákladů. Opatření proto nepodporovaly, nyní se s ním ale v praxi budou muset vyrovnat.
Nově budou zaměstnanci pobírat v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se sníží odvody o 0,2 procentního bodu.
Data ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než pouze pro léčení nemoci
Kompenzace v podobě mírného snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle komory nevyváží finanční a personální dopady na firmy. Vypočítala, že zrušením karenční doby mzdové náklady zaměstnavatelů v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostou celkem o pět miliard korun ročně.
„Důsledky zrušení karenční lhůty jsou poměrně zjevné a snadno doložitelné: míra pracovní neschopnosti v ČR byla před jejím obnovením výrazně nad průměrem zemí Evropské unie. Byla dokonce výrazně nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií,” řekl Novinkám mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
| Info |
|---|
| Karenční dobu zavedla v roce 2008 v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí stejného roku zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. |
| Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění. |
| Od července budou zaměstnanci pobírat v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se sníží odvody o 0,2 procentního bodu. |
| V Evropské unii neuplatňuje karenční dobu zhruba polovina členských států. Patří k nim Belgie, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři. |
| Zdroj: ČTK |
Podle něj byla před zavedením karenční doby nemocnost v ČR vyšší než například v Maďarsku, Polsku nebo na Slovensku. Podle mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je přitom zdravotní stav obyvatelstva na Slovensku, v Maďarsku a Polsku horší než v Česku.
„Data ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než léčení nemoci. Tuto skutečnost je možné opřít o údaje konkrétních okresních správ sociálního zabezpečení, jak korelují míry pracovní neschopnosti např. s prázdninami, s různými volny, která jsou udělována třeba školákům... Zmíněná data jednoznačně ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než pouze pro účely léčení nemoci v období pracovní neschopnosti,” argumentuje Diro.
Za zrušení karenční doby naopak léta bojovaly odbory a z politických stran si ji jako prioritu do programového prohlášení koaliční vlády prosadila ČSSD. Zastánci zrušení argumentovali, že zaměstnanci kratší nemoci přecházeli nebo si na léčbu brali dovolenou. V případě přechází nemocí zmiňovali i riziko šíření nákazy na pracovišti.
| Rok | 2006 | 2008 (zavedení karenční doby) | 2010 |
|---|---|---|---|
| Počet prostonaných dnů (v milionech) | 104 748 | 87 851 | 62 079 |
| Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení | |||
Dopady zavedení karenční doby v roce 2008 mapovala také studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, zveřejněná loni v říjnu. Ta také potvrdila, že po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou.
Studie srovnávala data z let 2006 až 2010. Podle zjištění se průměrná nemocnost zkrátila z 19 na 13 dnů. Dnů, kdy lidé chyběli na pracovišti, ubylo o 35 procent a průměrný počet nemocných zaměstnanců poklesl o 38 procent.
„Výsledky (studie) indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské českými zaměstnanci, jak se o tomto problému dlouhodobě diskutuje. Na základě závěrů studie ale také nelze vyloučit, že se zvýšil počet lidí, kteří přes nemoc chodí do práce," stojí v závěrech studie.
Ta nicméně připouští, že výsledky mohla ovlivnit hospodářská krize, která Česko zasáhla kolem roku 2009, kdy lidé z obavy o ztrátu zaměstnání nemuseli chodit na nemocenskou.
