Po tuzemském rumu mohou zmizet i kapustové karbanátky a houbové řízky

Už přes deset let žijí Češi bez pomazánkového másla a více než dvě dekády bez tuzemského rumu. S evropskou legislativou přišly změny názvů některých oblíbených potravin, nehledě na to, jak zažité byly. Teď možná zmizí i další klasické pochoutky.

Organizace i firmy se už v prosinci začaly k vyhlášce hlasitě vyjadřovat. Zatímco podle ministerstva, Potravinářské a Agrární komory i většiny zpracovatelů masa je správné, aby byly tradiční názvy zachovány jen pro maso, organizace podporující rostlinnou stravu ji považují za byrokratickou šikanu.

Proti současné podobě vyhlášky je i Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora a firmy jako Nestlé či Emco.

Podle ministerstva má vyhláška pomoci spotřebitelům lépe se orientovat a zamezit jejich případnému klamání a matení. Jde také o přizpůsobení se předpisům Evropské unie. Vyhláška má rovněž zpřesnit jakostní požadavky u masných výrobků.

Například burger definuje zkráceně jako: „Masný polotovar nebo masný výrobek tepelně opracovaný k přímé spotřebě ze sekaného, mletého nebo mělněného masa. Barva na povrchu světle nebo tmavě červená. Vůně výrazná po čerstvém mase, jemně kořeněná.“

Proč by ale nemohl existovat i zeleninový burger? Kritici se brání. „Problém je, že ministerstvo neprovedlo žádnou analýzu a nepřináší důkazy o tom, že by spotřebitelé byli zmateni stávajícím označením,“ uvedla mluvčí organizace ProVeg International Jana Pavelková.

„Přijetí zákonných názvů by znemožnilo používání vžitých označení pro rostlinné výrobky, což by naopak vedlo ke zhoršení informovanosti spotřebitelů. Názvy jako sójový párek či fazolový burger intuitivně informují nakupující o tvaru, chuti i použití produktu,“ dodala.

Podle průzkumu YouGov pro ProVeg Česko s názvy jako „rostlinná klobása“ či „sójový párek“ souhlasí sedm z deseti dotázaných.

Oproti tomu zpracovatelé masa považují některé názvy za historicky zavedené a jasně míněné pro masné výrobky.

„Rostlinné párky nemají žádné kvalitativní parametry a často je nelze ani z výživového hlediska srovnat s párkem vyrobeným z masa. Sója je velmi silný alergen pro mnoho konzumentů,“ uvedl v tiskové zprávě Český svaz zpracovatelů masa.

Podle něj není problém třeba u rostlinných párků vytvořit nový název jako třeba Duo tyčinky či párové tyčinky. Některé názvy považuje svaz dokonce za snahu výrobců rostlinných alternativ ukrást tradiční názvy živočišných výrobků.

„Rostlinné alternativy mají jiné složení i výživovou hodnotu než jejich vzory živočišného původu. Spotřebitel si ale může myslet, že výrobek plní stejnou roli ve výživě. Podle nás by lidé měli vědět, co mají na talíři. Přijde nám úsměvné odmítat živočišné produkty a následně vytvářet jejich kopie,“ sdělil Novinkám mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po vydání článku zareagoval příspěvkem na síti X. „K návrhu mám řadu připomínek a budu postupovat se zdravým rozumem. Kapustový karbanátek zůstane jako tradiční pokrm s tímto označením. Tam, kde o tradiční pokrm nejde, navrhuji označení ‚rostlinná alternativa‘, aby každý věděl, co kupuje,“ uvedl. Vyhláška by tedy ještě mohla doznat mírnější podoby.

Organizace, které podporují rostlinnou stravu, ale poukazují i na to, že vyhláška zásadně znevýhodňuje české výrobce rostlinných alternativ na zahraničním trhu.

„Zatímco novela chce tyto názvy zakázat pro produkty vyrobené a uvedené na trh v Česku, producenti z jiných zemí budou moci pokračovat v používání těchto názvů. To ohrožuje konkurenceschopnost českých výrobců a narušuje hospodářskou soutěž,“ dodala Pavelková.

Novela nemůže takové značení zakázat zahraničním dovozcům.

„Tato zbytečná a nepromyšlená byrokratická šikana přinese zásadní náklady pro producenty rostlinných výrobků, a tedy i nutnost zvýšení cen pro spotřebitele,“ míní Pavelková.

Už v roce 2023 museli výrobci rostlinné stravy upustit například od slov jako mléko či jogurt. Místo toho se dnes prodává sójový nápoj či dezert. Kromě toho se Státní zemědělská a potravinářská inspekce zaměřila například i na alternativy tuňáka, medu či vajec. Z netuňáka je tak vuňák, z nemedu sirup a z nevajec rostlinná náhrada vajec.

„V současné době probíhá vypořádání připomínek k návrhu novely vyhlášky, které ministerstvo obdrželo v rámci meziresortního připomínkového řízení,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Připomínek je nejspíš hodně, mnohé se tak může ještě změnit. Aktuální harmonogram předpokládá, že by novela mohla vejít v platnost v červenci, mohou to ale ještě pozdržet i připomínky z dalších členských zemí.