Po D3 se bude smět jezdit 150 km/h. A mohlo by se to rozšířit i na další úseky, říká šéf ŘSD

To, že by se po D3 mohlo jezdit rychleji, naznačovalo už dříve ministerstvo dopravy, aniž sdělilo podrobnosti. Jak to dopadlo? Hádám, že vaši pracovníci by v místě museli rozmístit potřebné značení.

Teď probíhá na dodání dopravního značení výběrové řízení. Bude se jednat o telematické, tedy proměnlivé značení, kde půjde maximální povolenou rychlost zvyšovat a snižovat, v závislosti na počasí. To znamená za ideálních podmínek, za sucha a dobré viditelnosti. Také nesmí být žádné problémy v provozu, kolona a podobně.

Pořízení a instalace tohoto značení je trochu složitější než osazení klasickými plechovými značkami, ale začátkem roku bychom měli mít vybraného dodavatele.

Počítám, že nejpozději zhruba do června bude pilotní úsek D3 od Tábora po Veselí nad Lužnicí osazen značením a začne se tam stopadesátkou jezdit. Bude i vhodnější začínat na suché dálnici v létě. Nyní bychom stejně zvýšenou rychlost málokdy využili, spíš bychom ji snižovali.

Berme to jako pilotní projekt, kdy poté dojde k jeho vyhodnocení a případnému rozšíření na další dálniční úseky.

Loni jste otevírali jen 16 kilometrů nových dálnic, letos to má být výrazně lepší. Mluvili jste dokonce o 118 kilometrech. Povede se to? Kde se řidiči do konce roku nově svezou?

Celých 118 kilometrů to bohužel nebude, ale v nejhorším případě otevřeme těsně přes sto kilometrů nových dálnic, což je stále historický rekord.

Postupně nás v prosinci čeká zprovoznění jihočeské D3, to je 28 kilometrů od obchvatu Českých Budějovic po Kaplici-nádraží. Také se otevře 32 kilometrů D4 mezi Příbramí a Pískem. To je u nás první příklad PPP projektu, tedy stavby v dlouhodobém partnerství státu a soukromé firmy.

Další stavbou bude na východě Moravy úsek D55 Babice–Bzenec a dokončíme i D48 u Bělotína v Olomouckém kraji.

Problém máme na moravské D49, kde ještě čekáme na obnovení právní moci stavebního povolení. Tam není jisté, zda se do konce roku podaří otevřít alespoň devět kilometrů ze 17kilometrového úseku Hulín–Fryšták.

Kdy bude mít Česko konečně dokončenou celou dálniční síť?

Naším cílem je rok 2033. Většina dálničních úseků je již v takovém stavu rozestavěnosti a připravenosti, že skutečně v nejbližších čtyřech až pěti letech budou dokončené. Včetně třeba D6 a D7 do Německa nebo D11 do Polska, D35, která odlehčí D1 a spojí Čechy a Moravu severní trasou, nebo D48 na severní Moravě.

Kde se mohou objevit problémy, tak to je určitě Pražský okruh, středočeská D3 nebo jihomoravská D52. Tam příprava ještě není v takovém stavu, abychom měli jistotu, že to skutečně stihneme. Nicméně stále deklarujeme dokončení základní dálniční sítě za devět let.

Proč u nás dostavba dálnic trvá přes tři desetiletí? Vypadá to, že Poláci jsou napřed, pokud už nemají skoro hotovo. Přitom se dlouho zdálo, že proti nám ve výstavbě zaostávají.

Ani Poláci ještě hotovo nemají. Co se týče velikosti území, tak jsou na tom teď s rozsahem dálniční sítě zhruba stejně jako my. Ale je pravda, že nás dohnali, i když původně měli velké zpoždění.

Roli hrály dvě věci. Poláci jednak přijali velmi přísnou legislativu, řekl bych až na hraně demokratických principů, co se týče nabývání pozemků a vyvlastňování. A pak také výrazně investovali v době zhruba před deseti lety, kdy se u nás spíš brzdilo. Velmi dobře tehdy využili evropské peníze, které jsme u nás čerpali spíš na modernizace a drobnější opravy a nevyužili jsme fondy tak, jak bychom si přáli.

Teď to ale doháníme a stavíme rychleji než oni. Věřím, že tomu tak bude i v dalších letech. Protože aktuálně rozestavěných 250 kilometrů dálnic u nás odpovídá tisíci kilometrům v Polsku, a tolik tam rozestavěno nemají.

Problém bylo zdlouhavé povolování. U našich dálnic mnohdy trvalo přes deset let. Přinesl kýžené zrychlení nový stavební a liniový zákon?

Jednoznačně ano. Zejména sloučení územního a stavebního řízení, to znamená de facto spojení umístění a povolení stavby do jednoho procesu, nám obrovsky pomáhá.

I díky tomu si nyní můžeme dovolit říct, že plánujeme začít stavět severní část Pražského okruhu už za čtyři roky, když jsme teprve letos na podzim získali souhlasné stanovisko EIA o vlivu na životní prostředí. To by dřív bylo nemyslitelné, příprava by trvala mnohem déle.

A kdy se řidiči projedou po východní části obchvatu Prahy?

Doufám, že se nám podaří podepsat smlouvu se zhotovitelem a zahájit stavbu ještě letos. V zadávacích podmínkách je lhůta výstavby 36 měsíců.

Ta stavba bude velmi náročná, ještě tam dotahujeme některé záležitosti z hlediska majetkoprávní přípravy. Teoreticky ale tedy již v roce 2027, nejpozději v první polovině roku 2028 by řidiči po východní části Pražského okruhu mohli jezdit.

Zářijové povodně na Moravě a ve Slezsku zničily i některé mosty a silnice prvních tříd, o které se stará stát. Už máte spočítáno, na kolik vyjdou kompletní opravy?

Jedna část jsou opravy a zprovoznění komunikací hned po povodních, to nejsou závratné částky, jde o desítky milionů korun. Druhá část je výstavba nových komunikací, abychom je v té oblasti připravili i na budoucí rizika vodního živlu. V oblasti Jesenicka bude výstavba náročná.

Dohromady náklady na opravy a investice po povodních odhadujeme asi na 1,7 miliardy korun.

V tuto chvíli jsou již všechny silnice a mosty ve správě ŘSD zprůjezdněné a bezpečné. Například v Nové Vsi, kde byla silnice nejvíc zničená a na začátku se jezdilo po štěrku a kamení, se nám povedlo za pět dní a nocí navézt silniční vrstvy a položit asfalt.

Říkáte, že nová silnice u Jeseníku má být odolnější proti velké vodě. Jak se to technicky zajišťuje?

Pokud by živel přišel ve stejné ohromné síle, tak tam těžko něco vymyslíte. Ale budeme se snažit tu silnici lépe chránit, budovat třeba gabionové zdi (stěny z kamenů spojené kovovou sítí - pozn. red.), aby ji voda nepodemlela jako posledně.

To je samozřejmě poměrně drahé, takže to budeme dělat v těch kriticky ohrožených místech. Povodně nám poměrně jasně ukázaly, kudy si voda hledá cestu.

Hlavně na D1 se přidávaly značky za nedovolené předjíždění kamionů. Jak značení a pokuty s ním spojené zafungovaly?

Na některých úsecích D1 se zákazové značky rozmisťovaly teprve na jaře, takže poprvé uvidíme, jak se značení v plném rozsahu osvědčí v zimním období. Samozřejmě značka není závora, záleží na tom, jak se dopravní značení dodržuje. Řekl bych, že to zafungovalo a pro osobní auta se plynulost a bezpečnost dopravy zlepšily.

Nezaskočí opět sníh silničáře?

Co se týče zimní údržby, jsme připraveni. Všechny vozy a pracovníky máme v pohotovosti, a kdyby přišlo sněžení, jedeme na sto procent.

Na druhou stranu nelze zabránit všemu. Na opravdu vysoké spady sněhu nemáme personální kapacity, to by byly obecně předimenzované.

Takže v případě velkých sněhových spadů vždy prosím řidiče, aby přizpůsobili jízdu stavu vozovky a v těch největších kalamitách, pokud to je možné, vůbec nevyjížděli. Protože v takových chvílích opravdu není v našich silách zajistit, aby vozovka byla černá a suchá.