Po celé Evropě chybí statisíce bytů. Nemovitosti podražily i na trojnásobek

Část zemí zažila ještě silnější růst. Ten neodpovídal tempu, jakým se zvyšovaly průměrné příjmy v daných státech. Například v Estonsku nemovitosti za zmíněných dvanáct let podražily o 192 procent, v Maďarsku pak o 172 procent. Česko podle Eurostatu zaznamenalo zvýšení cen o 126 procent.

Vedle cen realit rostlo i nájemné, byť o něco pomaleji. Průměr EU činil 18 procent. Například v Česku ale vzrostlo o více než třetinu.

Zvyšování úrokových sazeb a vysoká inflace nemovitostní trh v uplynulých dvou letech přibrzdily. Loni se to projevilo i na cenách. Jejich pokles byl ale podle realitních expertů jen dočasný. Už koncem roku byl vidět návrat zdražování. To má pokračovat také letos. Například Česká národní banka předpokládá, že tuzemské domy a byty letos podraží přibližně o pět procent.

„Ve čtvrtém kvartálu loňského roku došlo v důsledku zpráv o zkrocení inflace i začátku klesání základní úrokové sazby k rozpohybování nemovitostního trhu. Řada zájemců, kteří již několik měsíců za sebou vyčkávali na lepší podmínky, se rozhodla pro koupi nemovitosti,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení zaměřeného na stavebnictví a nemovitosti v poradenské společnosti Deloitte. Také on predikuje, že trend poklesu cen je u konce.

Kvůli zdražujícím bytů a domům přibývá domácností, které vydávají za bydlení 40 a více procent svých příjmů. Podíl takových domácností vzrostl v českých městech mezi lety 2022 a 2023 z 10,6 na 13,2 procenta. Pro porovnání, ve zmíněném roce 2010 to bylo 11,8 procenta.

Nejhorší je v tomto směru situace v Řecku, kde čelí nadměrným výdajům na bydlení každá čtvrtá domácnosti žijící ve městě. Podobně jsou na tom i v Dánsku. Nejlépe si naopak vedou Slovensko a Chorvatsko, kde se podíl městských domácností s příliš velkými náklady pohybuje nad dvěma procenty.

Důvodem, proč bydlení zdražovalo a zřejmě bude dále zdražovat, je především slabá nabídka. Bytů a domů se staví méně, než by bylo s ohledem na zájem běžných kupců a investorů třeba. Například v Německu chybí podle nedávných analýz asi 800 tisíc bytů, v Nizozemsku 400 tisíc.

V Praze by podle dřívější studie městského Institutu plánování a rozvoje bylo třeba stavět ročně minimálně 10 tisíc bytů. Loni jich úřady povolily 5720. Developerská společnost Central Group na základě těchto dat spočítala, že v hlavním městě tak nyní chybí bezmála 90 tisíc bytů.

„Nabídka nových bytů je dlouhodobě výrazně nedostatečná kvůli nefunkčnímu povolování. A kvůli přetrvávajícím vysokým cenám stavebních dodávek, drahým komerčním úvěrům, rychle rostoucí poptávce a také transformaci některých projektů na nájemní bydlení nejspíše ještě klesne,“ konstatoval majitel Central Group Dušan Kunovský.