Článek
Nízkonákladoví letečtí dopravci přiměli ty tradiční, aby se přizpůsobili jejich přístupu – zlevňovali za cenu omezení služeb, jichž se lidem dostane, pouze když si připlatí. Kdo se nepřizpůsobil, mohl i zkrachovat.
Nebe nad Evropou je kapacitně přetížené, ale nové možnosti pro cestování se otevírají na železnici. Zejména její dálkové tratě se mají od roku 2020 v celé EU více otvírat konkurenci, což má dopad na cenu i kvalitu služeb.
To už Češi poznali zejména na trati mezi Prahou a Ostravou, kde státem vlastněným Českým drahám konkurují RegioJet, Leo Express a do Pardubic také Arriva. Jízdenky se dají koupit levně i s místenkou, na toalety se většinou už nemusíte bát chodit, a je-li za jízdy libo třeba suši, není to problém.
Cestujících přibývá
„Na tratích v Rakousku, ČR a Švédsku se po příchodu konkurenčních dopravců zvýšil počet cestujících až o 92 % a ceny jízdného poklesly až o 42 %,“ povšiml si server Bloomberg. A podobné je to podle něj v Itálii, kde společnost Italo, založená před šesti lety bývalým šéfem Ferrari Lukou Corderem di Montezemolo, zajišťuje spojení rychlovlaky mezi 17 městy napříč Apeninským poloostrovem, takže kontroluje třetinu trhu na dálkových tratích.
Spíše lze čekat vývoj jako v telekomunikacích, kde ceny klesají, ale nabídka služeb roste
„Kvůli Italu už také nízkonákladové aerolinie Ryanair zrušily svoji linku mezi Milánem a Římem,“ uvedl Bloomberg. Problémy by podle něj mohli mít i další dopravci, a to kvůli modelu levnější přepravy, který rozšířil a rázně prosazuje právě Ryanair.
Tak třeba společnosti Eurostar, která pod Lamanšským průlivem provozuje rychlíky mezi Londýnem a Paříží, by mohla brzy začít konkurovat s nižšími cenami společnost Getlink. Cestující se ale zřejmě budou muset spokojit s tím, že je dopravce nezaveze na hlavní nádraží v centru, nýbrž pojedou z letiště u Paříže do Stratfordu na východě Londýna, takže se jim cesta protáhne, a ještě si připlatí za přípojné spoje. A kávu zdarma jim Getlink taky nabízet nebude.
Ostatně tu už nemůžete čekat ani v nejlevnějších vozech RegioJetu, který ji zprvu nabízel všem. Dopravce totiž delší čas nabízí kromě tříd business, relax a standard také třídu low cost čili nízkonákladovou. V ní sice dostanete lahev balené vody, ale stevardka zde neobsluhuje a sedadla jsou na rozdíl od ostatních vagonů nepolohovatelná. Zato jízdenka vás může vyjít o 60 % levněji než v business třídě.
Česko nespěchá
Podobnou strategii lze s postupující liberalizací očekávat i u ostatních vlakových dopravců. Na dotaz Práva, zda se v budoucnu mohou ve vlacích tak jako u některých nízkonákladových aerolinek zpoplatňovat například spoluzavazadla, mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj odpověděl: „Není vyloučeno, že s tím někdo může přijít. Spíše však lze očekávat podobný vývoj jako v telekomunikacích, kde po privatizaci státního Českého Telecomu a se vstupem dalších operátorů ceny postupně klesají a současně se rozšiřuje nabídka služeb.“
Postup liberalizace osobní železniční dopravy ovšem v ČR není nijak překotný. Jak informoval náměstek ministra dopravy Ladislav Němec, v současnosti probíhají se soukromými dopravci konzultace na sedm dálkových linek, například Praha–Žilina, Praha– Luhačovice či Praha–České Budějovice.
Podle tzv. železničního balíčku EU budou o všech provozovatelích dálkových i regionálních tratí rozhodovat výběrová řízení až od roku 2033. Desetileté smlouvy tak budou moci kraje i ministerstvo dopravy až do roku 2023 uzavírat s dopravci i nadále přímo, bez výběrových řízení.
Dominanci si tak na tuzemských kolejích, zejména na regionálních tratích, ještě dlouho zachovají České dráhy.