Plynový kotel vyjde výhodněji než tepelné čerpadlo. Až o desítky tisíc korun ročně

„Plynový kondenzační kotel je ekonomicky výhodnější ve většině případů,“ řekl Novinkám ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

Podle EGU nejvíce na ročních nákladech ušetří domácnosti žijící ve starém nerekonstruovaném domě, a to přes 30 tisíc korun. S kotlem vyjdou náklady na teplo asi na 66 tisíc, kdežto s čerpadlem na více než sto tisíc korun.

Výhodnost plynového kotle u novějších nemovitostí klesá s tím, jak se zlepšuje jejich zateplení. Třeba u dvacet let starého rodinného domu je roční úspora s kotlem oproti čerpadlu asi 13 tisíc korun, když s plynovým kotlem domácnost zaplatí za rok něco přes 30 tisíc korun, kdežto s čerpadlem to je asi 43 tisíc.

„Ve spektru od nízkoenergetických domů až po rodinné či bytové domy bez rekonstrukce vychází plynový kondenzační kotel v celku vždy lépe,“ uvedl Macenauer.

Nejmenší rozdíl je u pasivního či velmi nízkoenergetického domu, ve kterém se ale podle něj už vyplatí přímé vytápění elektřinou. „Spotřebovaná energie je velmi malá a investice do čerpadla relativně velmi vysoká,“ doplnil.

Výhodnost způsobu vytápění je podle Macenauera dána především cenovým poměrem elektřiny a zemního plynu. Při současných cenách vyjde provoz plynového kotle levněji i podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora.

„Pro celkovou efektivitu tepelných čerpadel by bylo ideální, kdyby poměr cen elektřiny a plynu byl pod úrovní dvě ku jedné, tedy kdyby byla elektřina maximálně dvakrát dražší než plyn,“ řekl Novinkám Gavor.

Teď ale cena nejlevnější nabídky silové elektřiny dosahuje asi 2600 Kč za megawatthodinu bez daně a u nejlacinějších nabídek plynu je to kolem 1100 Kč za megawatthodinu bez DPH. Takže jen u silové složky je poměr cen asi 2,5 ku jedné, což je pro provozovatele tepelných čerpadel nepříznivé.

K tomu je potřeba počítat s tím, že do konečné ceny patří i její regulovaná část, v níž se platí například za distribuci nebo podporu obnovitelných zdrojů. A ta k silové ceně elektřiny přidá téměř jednou tolik, kdežto u celkové ceny plynu představuje jen něco přes pětinu. „Takže v koncové ceně je ten poměr cen mezi elektřinou a plynem ještě horší,“ konstatoval Gavor.

Vyšší náklady zaznamenali majitelé čerpadel už loni. „Těmto domácnostem vzrostly náklady u regulované části elektřiny v závislosti na distribuční oblasti meziročně o devadesát až sto dvacet procent. Rodinám se spotřebou deset megawatthodin se tak náklady zvýšily až o devět tisíc korun ročně,“ spočítal energetický analytik Arsen Lazarevič.

Letos pak narostly platby za jistič, ale klesl poplatek za distribuovanou elektřinu, takže regulované poplatky těmto domácnostem spíše mírně klesly. „Distribuční společnosti však oznámily, že se dalšímu růstu distribučních poplatků nevyhneme,“ doplnil Lazarevič.

Výrazné rozdíly jsou i v pořizovací ceně a nutnosti případných stavebních úprav. Zatímco kondenzační plynový kotel vyjde podle Gavora v závislosti na výkonu a značce na šedesát až sto tisíc korun, tepelné čerpadlo je minimálně dvakrát dražší.

Zde ale do kalkulací vstupuje stát. Ten ještě do roku do 2022 umožňoval čerpat dotaci na oba způsoby vytápění a domácnosti mohly při pořízení nového plynového kotle získat až 95 tisíc korun. Od roku 2022 na ně ale lidé už žádnou dotaci nedostanou. Naopak na tepelná čerpadla běží podpora v rámci programu Nová zelená úspora Light i nadále, a to až ve výši 130 tisíc korun .

Ani to však podle Macenauera až na jednu výjimku nestačí. „Investice do tepelného čerpadla je vysoká i po započtení dotací a aby bylo čerpadlo co nejvíce účinné, vyžaduje nízkoteplotní vytápění, což většinou znamená rekonstrukci alespoň části topného systému,“ upozornil.

Zmíněnou výjimkou mohou být podle něj případy, kdy je v rodinném domě beztak potřeba provést kompletní rekonstrukci celého otopného systému a zároveň je objekt lépe zateplen. V takovém případě by se tepelné čerpadlo vyplatit mohlo.

Podle Lazareviče se tepelná čerpadla oproti jiným druhům vyplatí například při stavbě nového rodinného domu, kde se počítá s podlahovým vytápěním a fotovoltaikou.

Výhodou plynových kondenzačních kotlů jsou však podle Macenauera i průměrně nižší náklady na údržbu i na obnovu. „Tepelné čerpadlo má výrazně nižší životnost a vyšší riziko nákladnějších oprav,“ uzavřel.