Článek
Velkoobchodní cena plynu v posledních týdnech značně klesla, a to zejména na spotovém trhu, kde uprostřed minulého týdne spadla pod hranici 100 eur (2450 korun) za MWh.
Dobrým signálem jsou i pozitivní zprávy o plnění zásobníků a dosavadních úsporách ve spotřebě. Leckdo by tak mohl nabýt dojmu, že energetická krize se chýlí ke konci.
„Opak je však pravdou,“ tvrdí řídící konzultant Michal Kocůrek z EGÚ Brno, poradenské společnosti v oblasti energetického průmyslu.
„Aktuální nízké ceny jsou právě pouze na denních trzích. Je to způsobeno tím, že zejména počasí v posledních dnech nabízí podmínky pro mnohem nižší potřebu využívání plynu. Teploty v Evropě jsou relativně příznivé, proto není třeba tolik topit. Také vítr dostatečně fouká a není třeba tolik využívat plynové elektrárny,“ vysvětlil Kocůrek Novinkám.
Ovšem prudký pokles ceny na denním trhu není doprovázen cenou s dodáním v listopadu, která se v posledních dnech na burze v Rotterdamu pohybovala kolem 160 eur (3900 korun) za MWh.
„To se ukazuje být úroveň, která se nás bude držet tuto zimu. Samozřejmě s krátkodobými výkyvy nahoru i dolů podle aktuálních podmínek daných zejména počasím,“ dodal Kocůrek.
Evropa prahne po plovoucích LNG terminálech. Jejich pronájem zdražil na dvojnásobek
Příští rok bude problémový
Podle analytika poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora budou ceny přibližně stejné také v příštím roce.
„Nelze vyloučit úplné zastavení ruských dodávek i přes ukrajinskou a balkánskou trasu. A tento plyn společně s plynem z Nord Streamu, který je už zcela mimo hru, bude v Evropě chybět pro další plnění zásobníků po konci topné sezony. Budeme přeplácet Asii, abychom potřebný plyn sehnali,“ nastínil Novinkám svůj výhled pro rok 2023.
Jenomže i za předpokladu, že Evropa asijské kupce v boji o tankery s LNG přeplatí, stále to bude málo. Kapacity dodávek LNG jsou totiž pro Evropu nedostačující a tento problém bude přetrvávat ještě několik let, upozornila agentura Bloomberg s odkazem na největší producenty na trhu.
Těžkou zkouškou bude především příští rok, neboť na rozdíl od letošní zimy nebudou zásobníky naplněny plynem z Ruska, který v první polovině tohoto roku ještě do Evropy proudil. „Příští rok bude problémový. Nevypadá to, že by se situace (s kapacitami LNG) lepšila,“ přiznal na nedávném energetickém fóru v Londýně katarský ministr energetiky Saad Al-Kaabi.
Katar je největším výrobcem LNG na světě a letos do Evropy dovezl bezmála pětinu své celkové roční produkce. V příštím roce by to podle ministra mělo být podobné množství
Cena plynu dál klesá, octla se pod hranicí 150 eur za MWh
Dodávky zůstanou omezené, dokud nebude k dispozici nová velká výrobní kapacita, což bude nejdříve v roce 2026, měla na stejné akci pronést ředitelka australské těžařské společnosti Woodside Energy Meg O’Neillová.
Zlepšení za dva roky
Nicméně podle Kocůrka by se mohla situace v Evropě začít obracet k lepšímu v roce 2024, kdy už budou v provozu terminály zajišťující výraznou (nikoliv plnou) náhradu za ruský plyn.
„To bychom měli počítat s postupnou stabilizací cen plynu na úrovni možností jeho produkce. Hlavním zdrojem budou dodávky LNG z různých koutů světa. Při uzavření dostatečného množství dlouhodobých kontraktů z USA, Kataru či afrických zemí, bychom se měli dostat na ceny někde mezi 30 a 50 eury za MWh po zbytek dekády,“ odhadl.
Pro srovnání, cena plynu se před válkou na Ukrajině, pohybovala jen mezi 15 až 30 eury za MWh. Návrat k oněm 15 eurům už ale není příliš pravděpodobný, neboť náklady na dodávky LNG jsou vyšší než u potrubního plynu.
Cenová predikce Gavora v dlouhodobějším horizontu se pohybuje v širším pásmu mezi 35 a 70 eury za MWh. Nicméně jen za předpokladu, že se současná krize zklidní, Evropa si vytvoří nové obchodní toky a dobuduje exportní a importní infrastrukturu pro LNG.
„Mezinárodní ceny budou srážet i dodávky Ruska do zemí stojících mimo západní blok. Rusko nyní také urychleně staví novou exportní infrastrukturu,“ dodal Gavor.