Hlavní obsah

Česká tragédie: Za rok zdražil plyn nejvíc v EU – o 231 procent. Slovákům jen o 18 procent

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v Unii. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.

Foto: Eurostat

Růst ceny plynu v zemích EU ve druhé polovině roku 2022.

Článek

Nižší nárůst ceny plynu než Slovensko mělo už jen Chorvatsko (+14 %). Na druhém konci statistiky bylo za Českem druhé nejhorší Rumunsko (+165 %), třetí Lotyšsko (+157 %), uvedl Eurostat.

Také v případě elektřiny patřil cenový nárůst při porovnání mezi druhými pololetími 2021 a 2022 k těm nejvyšším v Unii. Růst meziročně dosáhl 97 procent a byl druhý nejvyšší v EU, hůře na tom už byly jen domácnosti v Rumunsku (+112 %). Třetí největší růst vykázali v Dánsku (+70 %).

Naopak nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil pouhá tři procenta. V Nizozemsku (–7 %) a na Maltě (–3 %) pak elektřina dokonce ve srovnání s druhým pololetím 2021 zlevnila.

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).

Elektřina a plyn v ČR jsou čtvrté nejdražší v EU

Ekonomika

ČEZu a E.ONu čísla nesedí

S odkazem na zmíněná data Eurostatu informovaly Novinky už o víkendu o tom, že energie v Česku patřily k těm nejdražším v EU. Z dat vyplynulo, že ve druhém pololetí loňského roku byly průměrné ceny elektřiny i plynu čtvrté nejvyšší v EU.

V případě elektřiny se proti cenám Eurostatu vymezil největší tuzemský dodavatel energií ČEZ, podle kterého naopak jeho zákazníci platili nižší cenu než v pololetí prvním, protože se do plateb pozitivně promítl vládní úsporný tarif.

„Zatímco my vidíme pokles (oproti prvnímu pololetí 2022) o 14 procent, Eurostat uvádí podle v médiích publikovaných dat pro ČR růst o 25 procent. Otázkou proto je, z jakých dat Eurostat čerpal a zda tento úsporný tarif vůbec zohlednil,“ konstatoval mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

ČEZ má na českém trhu s elektřinou dominantní, 43procentní podíl.

V podobném duchu se vyjádřil také další dodavatel E.ON. „Zákazníci E.ONu v průměru platili za elektrickou energii v prvním pololetí roku 2022 o 32 % nižší částku za odebranou MWh, a ve druhé polovině roku dokonce o 43 % nižší částku za odebranou MWh elektrické energie oproti hodnotám, které uvádí ve své studii Eurostat,“ uvedl E.ON v tiskové zprávě.

Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně díky politice a intervencím EU.

Jednotlivé země Unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.

ČEZ se bouří: Eurostatu nesedí data, ČR není čtvrtá nejdražší 

Ekonomika

Výběr článků

Načítám