Plechovka plzně stojí v Německu až o 23 korun méně než v Česku

Radek Šádek z Chebu jezdí do německých obchodů pro levnější Pilsner Urquell pravidelně. Z domovského města to má čtvrthodinu jízdy například do bavorského Waldsassenu s jeho supermarkety Edeka či Netto Marken. Aktuálně tam podle něj vyjde půllitrová plechovka plzně na zhruba 25 korun.

A to zrovna není slevová akce. „Pokud je v akci, tak ji lze pořídit v přepočtu za sedmnáct, a někdy i pouze za patnáct, korun,“ řekl Novinkám Šádek. Upozornil přitom, že i v akcích je pivo v Německu dlouhodobě levnější.

V Česku stála půllitrová plechovka plzně v akcích minulý týden ve dvou supermarketech 28,90 koruny. Běžná cena se však pohybuje mezi 31 a 38 korunami, rozdíl v ceně tak může činit až 23 korun.

Lidé si propastného rozdílu všímají dlouhodobě. Fotografie s příznivými německými cenovkami se opakovaně objevují na sociálních sítích.

Jak je možné, že v Německu, kde je průměrná mzda oproti Česku bezmála dvojnásobná, mají zrovna slavné plzeňské pivo o tolik levnější?

Pivovarnický expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier to přikládá především marketingové síle Plzeňského Prazdroje.

,,Český trh s pivem je obecně nadprůměrně koncentrovaný, jednička na trhu má podíl přes 43 procent, navíc zde výrazně marketingově protežuje svoji značku Pilsner Urquell, která je tak pro společnost extrémně zisková. I díky tomuto extrémnímu podílu je společnost typickým cenovým vůdcem v pivovarství,“ nabídl možné vysvětlení.

To podle něj v Německu neplatí. „Tam tato značka není marketingově protežovaná. Tamní jednička na trhu Oetker-Gruppe má podíl méně než dvanáct procent, takže trh je mnohem víc konkurenční, tedy méně koncentrovaný,“ dodal Maier.

Dalo by se tedy říct, že plzeň v českých supermarketech stojí tolik díky své síle na trhu, marketingu a image takzvané prémiové značky. V Německu by vůči silnější konkurenci s tak vysokou cenou neuspěla.

Podle agrárního analytika Petra Havla rozdílné ceny některých potravin a nápojů od jednoho výrobce v různých zemích nejsou ničím neobvyklým.

„Princip takovéto tvorby cen zatím není v Evropské unii regulován, ta ale o regulaci uvažuje. Tyto praktiky se označují jako územní omezení dodávek a měly by být v budoucnosti označeny jako nekalé praktiky,“ řekl Novinkám Havel.

Za zneužívání silné pozice výrobce byl Evropskou komisí koncem května potrestán potravinářský gigant Mondelez International, který stojí třeba za výrobou čokolády Milka, sušenek Oreo nebo v Česku známé oplatky Fidorky a oplatek Kolonáda.

Praktiky společnosti podle Komise bránily maloobchodníkům v tom, aby si mohli ve státech EU volně obstarávat výrobky za nižší ceny, a rozdělovaly tak vnitřní trh. Japonská společnost Asahi Group Holdings, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, ale v hledáčku Evropské komise ani Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není.

Analytik Havel souhlasí s tím, že vyšší cena plzeňského piva v Česku souvisí s idealizovanou image a marketingem jeho značky a dodává: „Dalším důvodem je postavení Plzeňského Prazdroje na tuzemském trhu, kde je největším pivovarem a pro prakticky všechny maloobchodní sítě neopominutelným dodavatelem, což mu dává významnou sílu v jednání o cenách.“

Zároveň připomněl, že firma také v Česku investuje značné finanční částky do vědeckého výzkumu a zlepšení interiérů hospod a restaurací. „Podílí se na výzkumu týkajícím se například zachování kvality sladovnického ječmene. Toto na německém trhu nedělá,“ podotkl Havel.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Zděňka Kováře konkrétní cenu, za kterou plechovku piva spotřebitel koupí, určuje obchodník.

„Jde o prodejní a cenovou strategii jednotlivých obchodníků. Pivo je národní nápoj nejen v Česku, ale i v Německu. A pro většinu řetězců je pivo hlavním lákadlem, aby nakupující navštívili daný obchod a pořídili svůj nákup u nich. To může být důvod, proč ho německé řetězce drží cíleně a dlouhodobě na nižší úrovni, než je v okolních státech,“ sdělil Novinkám.

Podle něj to platí i u velkých německých značek, jejichž cena je v Německu nižší než v Česku. „Vliv na rozdílnou cenu mohou mít i jiné daňové podmínky, než jsou v Česku,“ doplnil Kovář. Rozdíl mezi spotřební daní na pivo v Německu a v Česku jsou ale pouhá dvě procenta.

Plzeňské pivo není jedinou položkou, která Němce vyjde levněji. Kromě některých potravin je u nich stále levnější především drogerie. Faktem ale je, že zase platí o poznání více za některé základní potraviny, jako jsou pečivo, brambory a maso.