Článek
Karol Bakoš, který na stavbě působí jako technický dozor odběratele státního podniku Vodohospodářské výstavby, Novinkám řekl, že cílem probíhající modernizace plavebních komor je zvýšení bezpečnosti a intenzity lodní dopravy na Dunaji.
Spuštění zmíněného komponentu do plavební komory byl přítomen také slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj.
„Rekonstrukce je velká investice za pomoci Evropské unie,“ konstatoval ministr. Celkové náklady představují 154 milionů eur (4,2 miliardy korun) a Evropská unie z toho proplatí 122 milionů eur (3,4 miliardy korun). Plavebními komorami gabčíkovské přehrady propluje ročně asi 15 tisíc lodí, 6 milionů tun zboží a 500 tisíc lidí.
V úterý spustil mohutný jeřáb na dno pravé plavební komory téměř 110 tun vážící komponent levého křídla vrat, která byla vyrobena společností Metrostav v pražských Horních Počernicích.
„Momentálně pracujeme na levém křídle dolních vrat. Jedno křídlo má hmotnost 550 tun, takže dolní vrata budou mít celkově 1100 tun,“ řekl Dušan Voleský, technický ředitel Vodohospodářské výstavby.
Rekonstrukce plavebních komor gabčíkovské přehrady započala v polovině loňského roku. Nová vrata o rozměrech 36 x 22 metrů patří k největším v celé Evropě, mají tloušťku dva metry a svou hmotností 1100 tun překonají i ta z Panamského průplavu. Vrata sestávají ze 16 dílů, které se pak svaří do jednoho celku.
„Do sebe zandáváme třeba díl 93 tun a 107 tun a musí to prostě pasovat. Alfou a omegou je pro nás geometrická přesnost a druhá věc, která je možná ještě důležitější, je kvalita svařování,“ popsal okolnosti výroby Jiří Zima, mistr na dílnách ocelové konstrukce Metrostavu.
Slovensko-maďarský spor
Cílem původně společného československo-maďarského projektu soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros bylo zabránit záplavám a zlepšit splavnost Dunaje.
Vrata sestávají ze 16 dílů, které se pak svaří do jednoho celku.
Maďarsko však v roce 1989 od projektu jednostranně odstoupilo a Slovensko dostavělo svou část samostatně na svém území. K přehrazení Dunaje došlo v říjnu 1992. Maďarsko zažalovalo Slovensko kvůli odklonění toku Dunaje u mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Ten nakonec potvrdil platnost československo-maďarské smlouvy z roku 1977, nástupnictví Slovenska po ČSFR a vyhlásil dobudování náhradního řešení na slovenském území za oprávněné. Slovensko však muselo zabezpečit průtok určitého množství vody do původního koryta Dunaje.