Platové tarify vláda od ledna zvýšit nechce

Po úterním jednání s odborovými předáky to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Podle informačního systému o průměrném výdělku veřejný sektor zaměstnával letos v prvním pololetí 651 200 lidí. Průměrný plat činil 43 093 korun hrubého. Odměny, příplatky a náhrady tvořily celkem 30,3 procenta výdělku.

„Vláda nepřistoupila k dalšímu navýšení tarifů, ale k navýšení celkového objemu platů,“ uvedl Stanjura.

Podle něj se proti srpnové verzi navrhovaného rozpočtu na příští rok suma na výdělky zvedá o 19 miliard korun. Ozbrojené složky mají mít v roce 2023 o osm procent peněz víc než letos, ostatní profese o čtyři procenta, dodal šéf státní kasy.

Odboráři žádají aspoň část peněz do tarifů. Upozorňují, že podle poslední predikce ministerstva financí spotřebitelské ceny za letošek vzrostou v průměru o 16,2 procenta a příští rok o 8,8 procenta. „Jsme nespokojeni. Situace není dobrá. Vláda trestá zaměstnance,“ řekl po jednání šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Výsledek může být až katastrofální. Nejde o garanci v tarifech, ale jen o odměny,“ dodal Středula. Předákům vadí i rozdílné navýšení částky u bezpečnostních sborů a dalších profesí.

Odbory požadovaly kvůli inflaci přidání už pro letošek. Prosadily desetiprocentní navýšení tarifů od září pro 365 tisíc pracovníků, jimž se letos v lednu plat nezvedl. Pro všechny profese žádali předáci od ledna stejný růst tarifů jako pro bezpečnostní sbory. Školský svaz chtěl navýšení sumy na výdělky učitelů a nepedagogů celkem o 15 procent.

Úterní vystoupení Stanjury a Středuly před novináři skončilo slovní potyčkou. Odborář označil odměny za „ksichtovné“, které vedoucí uděluje podle oblíbenosti zaměstnanců. Podle ministra tak odboráři říkají, že nadřízení nejsou schopni posoudit výkon zaměstnanců a ohodnotit ty nejlepší. Středula opáčil, že je Stanjura nezkušený a odbory na rozdíl od něj posuzují odměňování už několik desítek let.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí večer schválila vláda, počítá se schodkem 295 miliard Kč. Ministerstvo financí (MF) spočítalo příjmy na 1,928 bilionu a výdaje na 2,223 bilionu Kč. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard, výdajové o 204 miliard korun. Vládní návrh rozpočtu nyní dostane k posouzení Sněmovna.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard Kč odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 Kč) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.

MF upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou hrubými odhady zatíženými nejistotou kvůli výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.

V rozpočtu pro příští rok se meziročně nejvíce zvýší výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, proti novele letošního rozpočtu budou o 115,3 miliardy vyšší. Ministerstvo, v jehož gesci jsou i důchody a sociální dávky, má hospodařit s 899,4 miliardy Kč. Největší meziroční pokles, o 9,5 miliardy na 53,8 miliardy Kč, je u ministerstva průmyslu a obchodu.

V relativním vyjádření si nejvíc polepší obrana, jejíž rozpočtová kapitola vzroste o 25,4 procenta na 111,8 miliardy Kč. Rozpočet resortu práce vzroste v relativním vyjádření o 14,7 %. Šest ministerstev se bude muset vypořádat se snížením rozpočtové kapitoly proti letošku.

Největší pokles je u zdravotnictví, jehož rozpočet se sníží o 31,1 % na 15,6 miliardy. O 28 procent se sníží rozpočet resortu pro místní rozvoj, bude činit 22,5 miliardy Kč. Příjmy se sníží i resortu průmyslu, životního prostředí, zemědělství a dopravy.