Platby za plyn mohou od ledna podražit až o dva tisíce za rok

Nejvíce se nárůst dotkne těch, kdo plynu spotřebují hodně. Domácnost v rodinném domě s typickou roční spotřebou 3000 kubíků si v Praze nebo v jižních Čechách připlatí za rok přes dva tisíce korun.

V ostatních částech země v distribuční oblasti GasNet, a nikoliv Pražské plynárenské a E.ON, bude toto zdražení asi poloviční.

Za distribuci se totiž má platit o osm až patnáct procent víc, podobné navýšení se plánuje pro stálé měsíční platby.

U nižších spotřeb bude nárůst mírnější. Třeba rodina, která plynem vaří a ohřívá vodu a ročně spotřebuje 1800 kubíků, si od ledna připlatí asi 1500 Kč za rok, v distribuční oblasti GasNet to bude zhruba polovina.

A lidé, kteří plynem pouze vaří, budou v síti GasNet platit asi o 160 korun ročně navíc, v Praze a na jihu Čech pak o 330, respektive 255 Kč více.

„U plynu dojde k růstu jak distribuční složky, tak i stálého platu dodavatele. Růst také výrazně překoná inflaci,“ potvrdil Novinkám energetický analytik Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.

Průměrné zdražení napříč různými domácnostmi s rozdílnou spotřebou podle něho dosáhne asi 400 korun ročně. „U plynu se asi o desetinu zdražuje vlastně všem,“ shrnul analytik Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok.

Zdražení plně dopadne na všechny s fixovanou cenou, protože ti budou platit stejně za samotný plyn a zvýší se jim úhrady za regulovanou složku ceny.

Zákazníci, kteří uzavřou smlouvu na dodávky nyní, příští rok oproti cenám ze začátku letošního roku i při započtení zdražení regulované části zaplatí méně, než platili doposud. A to proto, že ceny samotného plynu od dodavatelů jsou levnější než začátkem roku. Ovšem zvýšení úhrad za distribuci a stálých měsíčních plateb jim z úspory ukrojí.

„Jde o to, s jakým obdobím budeme porovnávat. Regulované platby se mění k začátku ledna, a tak bychom mohli porovnávat s platbami za plyn od ledna letošního roku. A ty budou od příštího ledna levnější, protože cena samotného plynu od té doby výrazně klesla,“ řekl Novinkám analytik ENA Jiří Gavor.

Jiří Tyleček ze společnosti XTB přitom upozornil na to, že další vývoj cen plynu je nejistý. „Měsíční i roční kontrakt na plyn v Nizozemsku se aktuálně pohybuje na ročním maximu. Zároveň vnímám, že někteří distributoři ještě snižují ceny od začátku příštího roku. Dle mého názoru se však jedná o poslední dozvuky snižování cen u velkých hráčů, kteří nebyli v minulosti v tomto ohledu příliš flexibilní,“ poznamenal Tyleček.

V první polovině příštího roku se podle něj můžeme dostat do stavu, kdy některé firmy začnou ceny opět navyšovat.

„Bude záviset na průběhu zimy, ale například také i na tom, zda bude do střední Evropy stále proudit ruský plyn. Plus samozřejmě bude důležitý vývoj poptávky, který půjde ruku v ruce s ekonomickým vývojem ve středoevropském prostoru,“ doplnil.

Nyní je tudíž podle něj příznivá doba na fixaci cen. „Sice si lze představit scénář, že cena energií by klesla, například s koncem války na Ukrajině a rychlým návratem ruských energií do Evropy, ale spíše se dočkáme stagnace na vyšších úrovních či pozvolného růstu. Vzhledem k nižším cenám fixací oproti smlouvám na dobu neurčitou by se fixace měla vyplatit,“ dodal.

Zvýšení cen za distribuci plynu přichází proto, že přes Česko do zahraničí neputuje téměř žádný plyn, ale provoz soustavy se musí zaplatit.

„Tuzemská přepravní soustava ve větší míře slouží k zajištění dodávek domácím zákazníkům. Bez funkčnosti této kritické infrastruktury by dodávky plynu těmto zákazníkům nemohly být vůbec realizovány,“ řekl Novinkám mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.

Náklad na jednotku přepraveného plynu je tak podle Gavora vyšší a musí se rozpočítat mezi stejný počet odběratelů.

Proti regulátorovi a jeho návrhu na zdražení regulované části se ostře vymezilo Teplárenské sdružení. Podle něj tím úřad preferuje zisk státního přepravce plynu Net4Gas před ochranou spotřebitelů. Firmu Net4Gas koupil loni státní provozovatel elektroenergetické přenosové sítě ČEPS.

Podle Gavora je ale jedno, zda firma je, nebo není ve státním vlastnictví. A tvrdí to i regulátor.

„Jedná se o nesmysl. Energetický zákon hovoří jasně. Regulované platby musí ze zákona pokrývat oprávněné náklady provozovatelů soustav, ať je jejich vlastníkem kdokoliv, stát či soukromník,“ uvedl Kebort.