Článek
„Rozhodnutí vlády o důchodech na rok 2020 je nesystémové a s ohledem na ekonomické nejistoty se zdá být míra valorizace důchodů neadekvátní. Výdaje na penze tak meziročně porostou tempem přes sedm procent, zatímco nominální HDP a potažmo celkové rozpočtové příjmy nanejvýš kolem čtyř procent,“ řekl Novinkám hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle něj UniCredit Bank počítá se scénářem růstu ekonomiky o 3,2 procenta.
„Jelikož jsou výdaje na důchody největší výdajovou položkou rozpočtu, její nadměrný růst vyvolá při zachování nerostoucího deficitu nutnost radikálních škrtů jinde. Prostoru ke škrtům v běžných položkách je ovšem málo, takže hrozí i omezování investic,“ upozornil.
Premiér Andrej Babiš v pondělí po rozhodnutí vlády potvrdil chystané zvýšení důchodů o 900 korun na průměrných 14 200. „Směřujeme k plnění našeho slibu, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15 tisíc,“ prohlásil.
V rozpočtu se pak budou muset škrtat jiné důležité složky, jako například investice
Podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského by dopad takového navýšení důchodů na rozpočet roku 2020 byl přibližně 45 miliard korun při zanedbání demografického vývoje a sekundárních dopadů, jako může být například motivace lidí dříve odcházet do důchodu.
| Výdaje na důchody |
|---|
| Loni šlo z rozpočtu na důchody přes 430 miliard korun. To bylo 32 procent celkových výdajů státního rozpočtu a 77 procent výdajů na sociální dávky. |
„Z pohledu státního rozpočtu je navyšování starobních důchodů vždy problematické, jelikož se jedná zdaleka o největší výdajovou položku,“ uvedl s tím, že samotná otázka, zda zvyšovat důchody, je spíše politickým tématem.
Státní rozpočet letos hospodaří na začátku roku nejhůř od roku 2012, na konci března byl schodek 9,2 miliardy a celoroční výsledek tak nejspíš nebude o moc lepší než schválený deficit 40 miliard. Vládní hnutí ANO dříve uvádělo, že stát by měl směřovat k vyrovnanému rozpočtu. To se loni díky slušnému růstu ekonomiky povedlo, nyní je ale situace jiná.
Analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková odhaduje roční dopad zvýšení průměrných důchodů na 15 tisíc na necelých 30 miliard korun za rok.
Nic proti přidávání penzistům, avšak mělo by být zasazeno do koncepčního rámce
Připomněla, že podle všech odhadů ekonomika v následujících letech zpomalí. Proto ani státní pokladna nemůže kalkulovat s takovými čísly, na jaká byla doposud zvyklá. Nejenom že se zvýší výdaje ve formě sociálních dávek, ale sníží se příjmy z vybraných daní.
„Proto i necelých 30 miliard bude pro státní rozpočet velká zátěž, která přijde v té nejméně vhodné době. V rozpočtu se pak budou muset na úkor těchto navýšení škrtat jiné důležité složky, jako jsou například investice,“ řekla Novinkám ekonomka.
Jde o politické body
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zvýšení důchodů nekoncepční krok. „Kdosi na vládě naslinil prst a řekl, že důchody porostou zrovna o devět stovek,” řekl Novinkám. „Nic proti přidávání penzistům, avšak mělo by být zasazeno do koncepčního rámce. Ideálně takového, který by formoval pořádnou důchodovou reformu,“ dodal.
Takzvaná komise pro spravedlivé důchody, v pořadí již několikátá důchodová komise, podle něj ovšem zatím nepůsobí příliš akceschopně. „Zdá se, že hlavní roli tohoto tělesa, jež čítá desítky hlav, je vymýšlet politikům důvody, proč skutečnou reformu penzí nezahájit,” soudí Kovanda.
I ekonom ING Jakub Seidler by se přikláněl k tomu, aby i vzhledem k očekávanému horšímu vývoji hospodářství navyšování penzí probíhalo ideálně podle automatického výpočtu. Ten je nastaven i v Česku, ale vláda poslední dobou stále častěji přichází s nesystémovými změnami.
„Nesystémové navyšování je tak hlavně motivováno snahou získat politické body,” domnívá se Seidler.