Článek
Proti ale byly i státy jako Irsko, Rakousko, Německo. Návrh zablokovali i Lotyši a Litevci.
Finské předsednictví ustoupilo tlaku Česka a Německa a pivo z návrhu na zvýšení minimální spotřební daně vyjmulo. Takový ústupek se ale nelíbil skandinávským zemím, především Švédům, které podpořili ještě Estonci, a obě země se postavily proti. O daních bude Brusel jednat ještě na konci listopadu. EU chce totiž zvýšit spotřební daň nejen na pivo, ale také na lihoviny a silná vína.
Námitky měli i Francouzi, kteří chtěli navýšení minimální spotřební daně u sladkých vín jen o devět procent, namísto navrhovaných 31 procent. Daňové úlevy nakonec požadovali i Španělé, Italové a Protugalci. Každé ze zemí chce nižší daně u alkoholických nápojů, které považuje za "národní".
Evropská komise navrhovala navýšit současné sazby spotřební daně z piva, a to přibližně o 0,35 Kč (včetně DPH) na 0,5 litru 10° piva. V případě ostatních alkoholických nápojů ČR již dosahuje navržených minimálních sazeb.
Je pivo potravina nebo droga?
Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého by v případě přijetí směrnice mohl půllitr piva podražit až o korunu. Pivovarníci se zdražením piva nesouhlasili. Vadilo jim i to, že EU vychází daňovou politikou vstříc producentům vína. [celá zpráva]
Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka je pivo dokonce potravinou, ne alkoholem. "Alkohol je potravina, ne droga. To máte jako s bůčkem. Také se s ním nesmíte ládovat od rána do večera," zdůraznil Camplík.
Brusel svůj návrh obhajoval tím, že do spotřebních daní z alkoholu se v posledních letech prakticky nepromítala inflace, tedy růst spotřebních cen. Ten jen od roku 1992, kdy se spotřební daně stanovily, v celé EU činil zhruba 31 procent. Dalším důvodem, proč chtěla EU zvýšit spotřební daň z piva, je hrozba alkoholismu.
Ministři se pokusí dohodnout na maximální pracovní době
Ministři práce a sociálních věcí Evropské unie v úterý také v Bruselu jednali o směrnici, která určuje maximální pracovní dobu v EU.
Finské předsednictví věří, že dohoda bude a naznačují to i některá prohlášení evropských činitelů, mimo jiné i eurokomisaře Vladimíra Špidly, který chce tvrdě trestat země, které směrnici EU o pracovní době nedodržují.
V EU je v současnosti povolena maximální pracovní doba 48 týdně. Politici se ale nedokážou shodnout na tom, za jakých podmínek může zaměstnavatel získat výjimku z týdenního stropu 48 hodin a překročit ho.
Zhruba polovina členů v čele s Francií a Španělskem požaduje ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek, druhá v čele s Británií to odmítá ve jménu svobody výběru a ekonomické soutěže. Británie si přitom původně vymohla možnost individuálních dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale ty se mezitím rozmohly do 23 členských zemí. Takže původní směrnici EU dodržují jen dvě země.