Písek má dnes cenu zlata, říká jednatel stavební firmy

Jaká je v současnosti situace?

Stavebnictví kulhá na jednu nohu kvůli růstu cen z posledních dvou až tří let v důsledku drahých energií a nestabilitě vzhledem k událostem na Ukrajině.

Má to i dlouhodobé příčiny jako nedostatek pracovních sil, kdy v posledních deseti letech lidé v dělnických profesích chybí. Začínají také docházet primární materiály.

Není problém s cementem, ale s písky a kamenivem, protože v této oblasti se za posledních pětadvacet let v podstatě nic neudělalo. Ložiska docházejí, a pokud se nezačne rychle něco dělat, bude řada projektů ohrožena.

Když zmiňujete nedostatek písku, jaké je řešení?

Ložisek písku i kamene je v Česku dost. Problém ale je s posouzením vlivu na životní prostředí EIA, povolením od obcí a tak dále.

Když to velice zjednoduším, jsou takzvaná ložiska vyhrazená a nevyhrazená. U vyhrazených se do budoucna počítá s těžbou a tam je povolení výrazně jednodušší. U nevyhrazených ložisek to je projekt na patnáct let.

Když si dnes řeknu, že chci pískovnu, tak nejdříve musím vykoupit pozemky rozdrobené mezi mnoho vlastníků. Pak je nutné zpracovat projekt, běhat po obrovském množství úřadů a obcí, jichž se to týká.

Obce by z toho samozřejmě měly rády peníze, na druhou stranu to ve svém okolí nechtějí kvůli prašnosti. Je to podobný problém, jako když se řešil zákon o liniových stavbách a zjednodušování povolení.

S něčím podobným by vláda měla přijít i pro základní materiály, bez kterých se stavebnictví neobejde.

Kolik ještě zbývá času na to, začít to řešit, aby nenastala krize?

Obecně se mluví o horizontu pěti až sedmi let. Každopádně na ceně písku to vypadá, jako by to mělo skončit za dva roky. Dnes za písek platíme okolo 270 korun za tunu. V Německu je za 140 korun a v Polsku do sta korun.

Je to dané převisem poptávky nad nabídkou a tím, že se v této oblasti pohybují dvě tři velké firmy, které pískovny vlastní. A ty jsou si vědomy toho, že mají zlato.

Hovořil jste i o nedostatku pracovních sil. Jak se s tím jako firma s pěti sty zaměstnanci vyrovnáváte?

Je to čím dál těžší. Hlavní problém je v tom, že někdo kdysi řekl, že čím víc bude vysokých škol, tím víc budeme mít vzdělaných lidí a stát na tom bude lépe. Dělnické profese byly zesměšňovány a říkalo se, že nejsou sexy.

Tak se otevřelo obrovské množství vysokých škol. A všichni absolventi, přestože jsou to mnohdy školy kvalitou nevalné, si myslí, že s titulem musí mít automaticky práci v kanceláři a obrovský nástupní plat.

Dopadlo to tak, že učiliště, která dříve produkovala zámečníky, betonáře a další, teď zejí prázdnotou.

Pozice se dříve dařilo suplovat pracovníky hlavně z Ukrajiny, ale stav je kvůli tamní situaci čím dál horší. A stát lidem ze zahraničí nedostatečně umožňuje přijít k nám za prací. Pokud se to rychle nevyřeší, budeme tady mít obrovské množství lidí s titulem, ale nebude, kdo by upekl housku nebo postavil zeď.

Nedávno výrazně zdražily i stavební materiály. Už se situace zklidnila?

Ceny materiálů šly trochu dolů. Když ty obrovské ceny lidé viděli, začali vyčkávat v domnění, že klesnou. A to se stalo, ale rozhodně se nevrátí na úroveň roku 2021.

Jak stavebnictví ovlivnily vysoké úrokové sazby, a tedy i drahé hypotéky?

Dříve se stavělo poměrně ve velkém, i když byly úrokové sazby hypoték kolem pěti procent. Zásadní rozdíl je ale v tom, že v té době stála hrubá stavba domku 400 tisíc korun a dnes 1,2 milionu.

Když se mluví o situaci ve stavebnictví, často zní argumenty, že velkou komplikací je administrativa a dlouhé lhůty…

Získání stavebního povolení u nás trvá snad déle než v rovníkové Africe. Mnoho vlád tvrdilo, že to vyřeší, ale myslím si, že se zbytečně snaží znovu objevit Ameriku.

Stačí se podívat na západ od nás. Jsou státy, kde lze stavební povolení získat v řádu týdnů, v nejhorším případě měsíců, ale rozhodně ne let. Proces je potřeba zjednodušit a přenést trochu odpovědnost na úředníky.

Jaký očekáváte v porovnání s loňskem vývoj v letošním roce?

Snažím se být optimista, drobné oživení vidím. Za naši firmu jsme největší pokles zaznamenali ve stavbách drobných zákazníků, kteří si staví zahrádku, dům nebo plot.

Relativně to bylo suplováno ze strany dopravní infrastruktury, to nám pomáhalo pokles snížit, a trochu jsme to ještě kompenzovali vývozem.

Když se dívám na rozbory prodejů, tak i u těchto menších investorů je nárůst zájmu znát. Doufám, že letošek bude minimálně stejně dobrý jako rok minulý, nebo o malinko lepší.