Článek
Návrh podal za Piráty poslanec Radek Holomčík. Biosložka by se podle něj neměla povinně přimíchávat po roce 2024 a do té doby by se její podíl z nynějších 4,1 procenta objemu postupně snižoval.
Biopaliva podle poslance mohou být jen jedním z nástrojů na snížení emisí a využití obnovitelných zdrojů v dopravě, ale ne že se to plošně přikáže.
Nic se nezmění, tvrdí petrolejáři
„Systém nastavení podpory biopaliv dlouhodobě kritizujeme. Obnovitelné zdroje včetně biopaliv je třeba podporovat, ale tento plošný způsob nepřináší ani ekologické, ani ekonomické benefity,“ řekl Právu Holomčík.
Povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty se rušit nebude
Svůj návrh podal v reakci na návrh poslance ANO Pavla Pustějovského. Ten chce naopak zvýšit od příštího roku podíl bioetanolu přidaného do benzínu za kalendářní rok více než dvojnásobně, na 8,8 procenta.
Holomčík odmítl, že by jeho návrh směřoval proti Andreji Babišovi (ANO), když společnost Agrofert z premiérových svěřenských fondů biopaliva produkuje. „Agrofert primárně produkuje bionaftu, návrh navyšuje podíl bioetanolu do benzínu. Z naší strany to není útok na ANO, ale snaha napravit špatný stav,“ poznamenal Holomčík.
Tři v jednom: Ekologická jachta překvapí možnostmi
Zástupci oboru jsou ale k jeho návrhu na zrušení povinnosti přimíchávání skeptičtí. „Jsem přesvědčen, že i kdyby to prošlo, tak se vlastně vůbec nic nestane a biosložka se bude dál přimíchávat,“ řekl Právu předseda představenstva Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček.
Distributoři paliv podle jeho slov musí podíl biosložky v palivech splňovat a souvisí to i s požadavkem na snižování emisí. „A ty nesnížíte jinak než přidáním příměsi, která vykazuje nízké emise,“ dodal.
Nikdy nebudeme prodávat pouze elektromobily, myslí si šéf Ferrari
Mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula Právu sdělil, že snižovat emise CO2 a zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů v dopravě Česku ukládá Evropská unie.
„Biopaliva první a druhé generace mezi obnovitelné zdroje patří. Ani pokud jejich podíl nebude dán administrativně zákonem, stejně je tam budeme muset dávat, jsme pod tlakem evropské legislativy,“ řekl Loula. Vyšší podíl biosložky už podle něj přimíchávají do pohonných hmot na Slovensku, v Německu, Maďarsku nebo ve Francii.
Holomčík podporuje právě biopaliva druhé generace, která se už vyrábějí z nepotravinářských zdrojů.
Znečišťující a nebezpečná ojetá auta končí v rozvojových zemích
„Jde primárně o odpady rostlinného, dřevního původu nebo kuchyňské odpady. Mohou to být i biopaliva cíleně vyráběná pomocí mořských řas,“ vyjmenoval pirátský zákonodárce a doplnil, že může jít rovněž o syntetické palivo. „Hlavní alternativou je pyrolýza plastů, kdy se plasty zpětně rozkládají na základní frakce, které pak mají energetické využití,“ objasnil poslanec.
ČR si podle něj zadělává na problém, protože až bude do evropské legislativy zaneseno snižování množství biopaliv první generace, tedy třeba z řepky, nebude mít připravenou alternativu. „Ten systém brání rozvoji alternativ,“ upozornil.
| Podíl má do budoucna sílit |
|---|
| Biosložka se do benzínu přidává od ledna 2008, do nafty se přimíchává od podzimu 2007. |
| Tehdy jejich podíl činil shodně 2 procenta objemu. Nyní je minimální obsah biosložky v benzínu 4,1 procenta a 6 procent u nafty. |
| V současnosti se přidávají biopaliva 1. generace. U benzínu je to bioetanol, u motorové nafty hlavně MEŘO (metylester řepkového oleje). |
| Do roku 2030 by se měl obsah biosložky ještě zvýšit, protože směrnice EU ukládá Česku dosáhnout v dopravě minimálně 14procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů. |
| Růst má hlavně podíl biopaliv 2. generace. Ta jsou z nepotravinářských zdrojů jako odpady rostlinného, dřevního původu nebo kuchyňské odpady. |