Hlavní obsah

Pětikoalice plánuje státní penzijní fond

Výnosy tuzemských penzijních fondů jsou dlouhodobě relativně nízké, navíc v porovnání se světem Češi platí penzijním společnostem vysoké poplatky. Ve vládní koalici se proto rodí plány na vznik státního penzijního fondu, který je i součástí programového prohlášení vlády.

Foto: unsplash

Češi platí penzijním společnostem jedny z nejvyšších poplatků na světě – ilustrační foto

Článek

Hnutí STAN navrhuje, aby vstup do penzijního spoření byl automaticky nabízen už při uzavírání pracovní smlouvy. Upozornily na to Hospodářské noviny s tím, že pokud by to pracovník neodmítl, zaměstnavatel by z jeho výplaty posílal buď právě do státního fondu, nebo případně do zaměstnancem vybraného soukromého fondu pět procent jeho mzdy.

Tento systém by pak zaměstnanec mohl kdykoliv opustit nebo do něj znovu vstoupit. „V principu jde o zavedení veřejnoprávního fondu, který bude nastavený na co nejnižší poplatky a bude mít ideálně slušný výnos z relativně bezpečných investic, abychom rozrazili konkurenci stávajícího systému penzijního spoření,“ řekl listu člen důchodové komise a poslanec STAN Viktor Vojtko. Vznik státního fondu podporují třeba i vládní Piráti.

Dohodáři na pojistném nově zaplatí i tisíce měsíčně

Finance

Další změny ve třetím důchodovém pilíři letos už vláda jako celek ohlásila. Primárně jde o změnu výše státních příspěvků. Kabinet tím chce lidi motivovat k posílání vyšších měsíčních úložek. Jak už Právo informovalo, dolní hranice úložky, od které vzniká nárok na státní příspěvek, se má od ledna zvýšit z 300 korun na 500 korun, horní hranice úložky, nad kterou příspěvek již dále neroste, stoupne z nynější tisícikoruny na 1700 korun. Těm, kteří si budou spořit 1700 korun a více, by měl stát přispívat 340 korun.

Nyní je maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 korun. Příspěvek státu by měl při úložce 500 až 1700 korun činit vždy 20 procent vložené částky.

Možnost investice do akcií a podílů

Ministerstvo financí také navrhlo vytvořit tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) coby alternativu k nyní již státem podporovaným produktům na finančním trhu (účastnické a transformované fondy a životní pojištění) zaměřeným na finanční zabezpečení v postproduktivním věku.

Se vznikem státního penzijního fondu počítá i programové prohlášení vlády
Jakub Augusta, mluvčí MPSV

„Stát tímto novým finančním produktem umožní občanům investovat do dalších finančních produktů, včetně takových, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

„DIP se zařadí k produktům podporovaným daňově jak na straně občana s možností odečíst si vlastní příspěvky od základu daně do určité výše, tak na straně zaměstnavatele s možností využít osvobození příspěvku zaměstnavatele do určité výše,“ dodala.

Cílem návrhů ve třetím pilíři je podle ní zatraktivnění penzijního spoření, vláda ho má projednat v nejbližších týdnech.

„I programové prohlášení vlády počítá se vznikem státního penzijního fondu. V tuto chvíli ale na ministerstvu nemáme k dispozici žádný konkrétní návrh. Nemůžeme se tedy v tuto chvíli vyjádřit k tomu, zda by měl naši podporu,“ re­agoval pro Právo na konkrétní návrh STAN na zavedení státního fondu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

„Určitě bychom ale takový krok chtěli řešit i na expertní úrovni, a to například v rámci důchodové komise, která pravidelně jedná. Zároveň platí, že je naší prioritou větší motivace lidí k zapojení do důchodového spoření,“ doplnil mluvčí.

Důchodový systém znevýhodňuje rodiče, říká sociolog

Domácí

Výběr článků

Načítám