Pět let od zahájení modernizace D1. Hotová je sotva polovina

Modernizace dálnice D1 začala 9. května 2013. Tehdy kdy se stavební firmy pustily do prvních dvou úseků Větrný Jeníkov–Jihlava a Lhotka–Velká Bíteš.

Z 21 opravovaných úseků o celkové délce 162,4 kilometrů mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna jich bylo dosud opraveno a zprovozněno devět, dohromady 63,3 kilometrů. To je 40 procent. Na pěti úsecích se od jara pracuje, pokud se podle plánu stihnou do zimy dokončit, přibude opravených dalších skoro 40 kilometrů - hotovo tak bude 63 procent.

Ministerstvo dopravy raději než slovo opravy používá říká modernizace. Vedle výměny povrchu totiž dochází také k rozšíření dálnice na každé straně o 75 centimetrů. Kvůli rozšíření se musí bourat některé mosty či nadjezdy před koncem životnosti.

Aktuální harmonogram ŘSD počítá s dokončením modernizace D1 s výjimkou modernizace mostu Šmejkalka a mostu Velké Hvězdonice do konce roku 2020. To ovšem za předpokladu včasného získání zbývajících stavebních povolení a pokud se v probíhajících tendrech neodvolá některá z poražených stavebních firem. U tří úseků se nyní řeší napadení stavebního povolení ekologickou organizací Děti Země. Teprve pak může být dokončeno výběrové řízení. Harmonogram se tak posouvá zřejmě nejméně o rok.

„My už víme, díky těm zdržením při soutěžích, že rok 2020 nestihneme,“ přiznal v březnu ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO).

Při začátku modernizace zástupci státu takticky nestanovili jasný termín. „Celkem by mohla modernizace D1 trvat pět až deset let," uvedl před zahájením oprav tehdejší vládní zmocněnec pro modernizaci D1 Jiří Švorc. Stejně tak velmi široké časové rozpětí pěti až deseti letech znělo od tehdejšího šéfa šéf ŘSD Davida Čermáka.

Ačkoli u řady dopravních staveb dochází k prodražení oproti původnímu rozpočtu - jako například u pražského tunelu Blanka, modernizace D1 by neměl být ten případ. „Předpokládané náklady na modernizaci před zahájením soutěží na zhotovitele byly 24 miliard, v současné době je předpokládaná cena 20 miliard. Snížení je způsobeno konkurenčním bojem jednotlivých firem v rámci veřejných soutěží,” uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Zatím jde ale stále jen o odhad, definitivní účet ještě není. Zhruba 80 procent financování modernizace jde z fondů EU, 20 procent z národních zdrojů.

Silniční správa tvrdí, že realizace se daří v termínech. Ani zde vše nejde bez problémů, například při opravách úseku mezi Velkým Meziříčím na 146. kilometru a Lhotkou na 153. kilometru firma Colas loni nestihla dokončit práce do zimy a ukončila je až letos v lednu s dvouměsíčním zpožděním. Od ŘSD za to dostane penále okolo 50 miliónů korun.

Hlavním problémem v rámci modernizace D1 je podle ŘSD nepochopitelný přístup občanského sdružení Děti Země, které údajně systematicky účelově blokuje povolovací proces. „Stále stejné rozklady do stavebních povolení podávají Děti Země na všechny modernizované úseky dálnice D1,” uvedl mluvčí.

„Tento postup oddaluje realizaci jednotlivých úseků modernizace D1 průměrně o více než rok . Bohužel je tím zabráněno zlepšení stavu této dálnice, zejména je bráněno urychlenému dokončení modernizace, zvýšení bezpečnosti dopravy a výraznému snížení negativního vlivu dálnice na její okolí – např. výstavbou protihlukových stěn, ekoduktů, oplocení zabraňující srážkám se zvěří atd. Paradoxně jsme se tak dostali do situace, kdy sdružení, které tvrdí, že svým konáním přispívá k lepšímu životnímu prostředí, provádí přesný opak,” tvrdí Studecký.

„Děti Země asi od roku 1996 standardně připomínkují povolování velkých dopravních staveb, takže je logické, že se účastní i stavebních řízení pro rekonstrukci dálnice D1. Státní orgány tak s účastí spolků, majitelů nemovitostí či obcí musejí v těchto řízeních a při odhadu jejich délky logicky počítat,” vysvětlil postup ekologů předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Cílem účasti spolků v řízeních je podle něj poskytnout úřadům různé informace o území či je upozornit na chyby nebo nezákonnosti. V případě účasti ekologických spolků je dalším cílem důrazná ochrana přírody a krajiny, která se prý stále podceňuje.

„Děti Země tedy logicky ve svých rozkladech hlavně žádají přezkum všech podkladových závazných stanovisek nadřízenými orgány, které na to mají lhůtu jeden měsíc, takže není jejich chybou, pokud jsou tyto úřady nečinné několik měsíců,” řekl Novinkám.

V zúžení u opravovaných úseků musí řidiči jezdit osmdesátkou. Cesta mezi Prahou a Brnem po dálnici se tak prodlužuje nejen pro řidiče osobních aut, ale i pro nákladní či autobusovou dopravu.

„Prodlužování rekonstrukce D1 je pro dopravce velký problém a pochopitelně jim přináší i značné finanční náklady navíc. Možná by proto bylo dobré uvažovat do dokončení těchto prací o snížení ceny za dopravní cestu, tedy mýtného, protože rozhodně denodenní několikahodinové ztráty času v kolonách není přesně ta služba, kterou by si dopravci v mýtném platili,” řekl Novinkám Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců ČESMAD.

Nicméně určit přesného viníka tohoto stavu si netroufá s tím, že asi to nebude pouze jeden člověk, jedna organizace, ale souhra řady nepříznivých faktorů.

„Rozhodně nás ale mrzí, že při plánovaní takto rozsáhlé rekonstrukce nebylo vyslyšeno naše dlouhodobé volání po navýšení počtu odstavných ploch podél dálnice, kde v současnosti chybí zhruba 2 000 parkovacích míst. Tato skutečnost se zvlášť bolestně projevuje v kalamitních situacích jako v letošní zimě, zásadním probléme opět bude v prázdninových měsících, kdy začne platit páteční zákaz jízdy pro kamióny,” uzavřel Felix.