Článek
Vyplývá to z mezinárodního projektu vedeného českými vědci, který se zaměřil na sucho v deseti oblastech světa, které jsou pro pěstování pšenice klíčové. „Nemyslím si, že nám hrozí apokalypsa, ale riziko je velké. Klima bude nejisté, což se může projevit v objemu vypěstované pšenice a následně i v cenách,“ řekl Právu bioklimatolog Miroslav Trnka.
Na problém se podíval společně se svým dlouholetým kolegou Song Fengem, který se na Arkansaské univerzitě v USA zabývá geovědami. Profesoři si první koncept své studie na téma sucho a pěstování pšenice načrtli před lety na ubrousek v pizzerii.
Poptávka poroste
Sestavili také zhruba sto scénářů možného budoucího vývoje pěstování pšenice. Ta je z hlediska sklizené plochy nejčastěji pěstovanou plodinou na světě. Její pěstování ale ztíží sucho.
Trnka s Fengem zjistili, že pokud nebudou přijata opatření na zmírnění změny klimatu, až 60 procent důležitých oblastí pro pěstování pšenice bude čelit epizodám sucha.
V Olomouci umějí rychle zjistit, jak se rostliny vyrovnávají se stresem
Už nepůjde o výkyvy, jako bylo sucho v USA v roce 1933, Evropě roku 1947 či v Rusku před devíti lety, ale o sucho, které bude přicházet v intervalu dvou až tří let. Podle vědců mu už nezabrání ani výrazné snížení emisí. Výzkum ale ukazuje, že je bezpodmínečně nutné.
Hysterie zvedá ceny
Dalším zjištěním je, že hlavní producenti pšenice, mezi které patří například EU, Rusko, Kanada nebo USA, už nemají kam pole s pšenicí rozšiřovat. Nezbývá tedy nic jiného než místa, na nichž se hospodaří, lépe chránit.
Problémem je podle Trnky panika. Všechny země totiž vědí, že pšenici pro své lidi potřebují. Když přichází lokální sucho, jak tomu bylo v Rusku v roce 2010, jdou ceny pšenice nahoru. Přirozené by bylo, kdyby šlo o procenta. Tehdy ale cena poskočila až o polovinu.
„Musíme boj se změnou klimatu oprostit od emocí a filozofie. Je tady reálný problém a ten musíme technicky řešit. Může se stát, že možnosti nakoupit pšenici v zahraničí budou velmi omezené,“ doplnil Trnka. Připomněl, že Česko je významným producentem této komodity.
Řešení vidí ve změně přístupu, šetření vodou, zlepšování péče o půdu a krajinu, vyžívání kvalitnějších technologií i v pěstování odolnějších druhů pšenice. Klíčová je spolupráce mezi státy, dodal profesor. Výzkum s americkým kolegou prezentoval v uplynulých dnech v prestižním mezinárodním časopise Science Advances.