Pěstitelé ovoce dostanou z Bruselu kvůli mrazům 378 milionů korun

O pomoc pro své pěstitele žádaly i jiné státy, například Polsko či Rakousko. Evropská komise oznámila, že celkem na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno uvolní 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč). S podporou pro české vinaře se ale nepočítá.

Ministerstvo zemědělství požádalo v Bruselu o příspěvek sto milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun, počítalo ale dopředu s tím, že odklepnutá evropská podpora bude nejspíš jen v řádu stovek milionů korun.

„Od podpory přiznané komisí se bude odvíjet množství peněz, které pak ovocnářům poskytne stát,“ řekl Právu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Doplnil, že spolufinancování z národních zdrojů se bude řešit v příštích dnech.

Celkové škody v rámci ovocnářského sektoru v Česku jsou odhadovány na 1,3 miliardy korun. „Čili my ani zdaleka nebudeme schopni kompenzovat sto procent škod. Je to ale příspěvek k tomu, aby citlivý sektor ovocnářství mohl přežít toto období,“ poznamenal Výborný.

Doplnil, že nepůjde o plošnou pomoc. „Máme regiony, třeba jižní Moravu, Znojemsko, kde mrazy byly velmi mírné a škody tam byly minimální,“ uvedl s tím, že úroda meruněk či broskví bude letos relativně slušná. „Na rozdíl například od úrody jablek, která se soustředí v českých regionech, kde mráz působil škody na úrovni osmdesáti, devadesáti i sto procent,“ dodal ministr.

Alespoň nějakou podporu by měl od státu získat každý žadatel z řad pěstitelů, kterému mráz zničil více než polovinu úrody.

Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík těsně před rozhodnutím Evropské komise prohlásil, že ovocnáři by byli rádi za podporu, která umožní pěstitelům založit úrodu v příštím roce. „A to jsem přesvědčen, že je plus minus 400 až 500 milionů,“ řekl.

Výborný už dřív zmínil, že kvůli silným jarním mrazům se letos sklidí jen asi čtvrtina běžného objemu ovoce. Na ceny na pultech by to podle expertů mohlo v případě některých druhů mít vliv, protože mrazy zasáhly i pěstitele v okolních zemích.

V Česku o podporu kvůli dubnovým mrazům požádalo Státní zemědělský intervenční fond 630 ovocnářů a zemědělských družstev, z toho více než polovina nahlásila poškození na jabloních, 275 pěstitelů nahlásilo škody na švestkách.

Prioritně mají být podle Výborného odškodněni pěstitelé, u kterých míra škody přesáhla 50 procent. „Poté pravděpodobně budeme ještě dělit ty sazby na dvě, abychom vyšší míru podpory směřovali k těm, kteří byli skutečně poškozeni fatálně a škody činí od 90 do 100 procent,“ doplnil.

Zvýhodněni mají být podle něj pěstitelé, kteří byli pojištěni, ti nepojištění mají dostat poloviční podporu. „Budeme preferovat ty, kteří byli pojištěni. Ti dostanou plnou kompenzaci, respektive plnou v míře, jak bude rozdělována,“ potvrdil Výborný.

Podotkl také, že třeba švestky nebo meruňky ale proti mrazu v Česku pojistit nelze. „Toto bude samozřejmě zohledněno. Pokud jste se nemohli pojistit a máte třeba škodu na švestkách, neznamená to, že budeme tuto pomoc krátit. Tu dostane daný pěstitel v plné míře,“ avizoval ministr.

Nepojištěná proti mrazům či dalším živlům je celá řada vinařů. Ti přitom podle předsedy Agrární komory Jana Doležala také kvůli mrazům přijdou zhruba o dvě miliardy korun.

Doležal Českému rozhlasu řekl, že například na Mělnicku a Mostecku je úroda vína poškozená téměř stoprocentně. Mrazy podle něj částečně zasáhly také zeleninu či okrasné školky. Nevyloučil, že zemědělci a pěstitelé budou vládu ještě žádat i o podporu provozních úvěrů. Žádosti zemědělců o podporu zaměstnanosti v podnicích, které zpracovávají nebo distribuují ovoce, narazily.

Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity ovocnáři musí nést určitou míru rizika. „Jsem ale rád, že zejména jim bude letošní výpadek do značné míry kompenzován, protože pro ně je to opravdu fatální,“ uvedl v Českém rozhlase Maier s tím, že někteří podnikatelé letos neuvidí na tržbách ani korunu.