Penzijních smluv pro děti prudce přibylo. Do důchodu jim mohou přinést miliony navíc

„Lidé zakládají dětské penzijní spoření nejvíce v období před osmým rokem věku dítěte. Průměrná úložka je těsně nad pěti sty korunami měsíčně,“ řekl Jan Sedláček z Asociace penzijních společností s tím, že rodiče dětí nebo jiní jejich zákonní zástupci preferují dynamické fondy. V těch je vyšší možnost výnosu, byť za cenu vyššího rizika v případě propadu trhů.

Jedním z důvodů, proč rodiče začínají dětem ukládat v osmi letech, je to, že si jejich potomek může po dovršení plnoletosti třetinu vybrat. „Kromě dosažení osmnácti let věku je podmínkou nejméně deset let spoření,“ upozornil Vratislav Málek, produktový manažer NN Penzijní společnosti.

Mladí lidé pak mají 24 měsíců od dovršení plnoletosti na to se rozhodnout, zda část naspořených peněz vyberou a využijí, anebo je nechají dále v penzijním fondu. „Využití peněz je na nich, ať už budou chtít podnikat, studovat v zahraničí, nebo cestovat,“ doplnil Málek.

Se zbytkem peněz pak mohou mladí lidé pokračovat ve spoření na penzi. Čas zde přitom podle Málka hraje zásadní roli. Zhodnocení u penzijního spoření je totiž postaveno na principu složeného úročení, takže dosažený výnos se v dalším období dále zhodnocuje.

„Právě výnosy představují na konci doby spoření největší díl z naspořené částky u dětí. Když budeme dítěti spořit tisíc korun měsíčně do 25 let jeho života a dítě by z nějakého důvodu dál ve spoření nepokračovalo, bude na tom v 65 letech několikanásobně lépe než ten, kdo si začal poctivě spořit stejnou částku ve svých 25 letech. A to přesto, že v prvním případě jde o dobu spoření 25 let a ve druhém 40 let,“ řekl.

Je to dáno jednoduše tím, že se mu i nadále budou jeho úspory zhodnocovat, a to výrazně delší dobu než u člověka, který začne spořit později.

„Velkou roli hrají i státní příspěvky, které mohou představovat až dvacet procent vkládané částky. Stát přidá k vkladu 1000 Kč každý měsíc dvě stovky. I tuto příležitost státního příspěvku je dobré využít a samozřejmě i tyto státní příspěvky se dále zhodnocují,“ uvedl Málek.

To potvrzuje i Jan Charouz, manažer projektu ZaVodou společnosti Conseq. Pokud si podle něj někdo založí penzijní spoření ve třiceti a odkládá si tisíc korun měsíčně, do 65 let naposílá na spoření 420 tisíc korun. Pokud ale zvolí dynamickou strategii, naspoří si do 65 let při výnosu 5,1 procenta ročně necelých 1,46 milionu korun,“ řekl. „Což je v součtu sice krásná částka, ale pokud počítáte s tím, že se dožijete 85 let, přilepšíte si měsíčně přibližně o šest tisíc,“ dodal.

Pokud ale za něj začnou rodiče spořit při narození, naposílají mu oni a posléze i on o 348 tisíc více. „Na zhodnocení to udělá 9,8 milionu. Měsíčně si tedy v důchodu přilepší přibližně o 40 tisíc korun,“ konstatoval Charouz.

Dynamické fondy samozřejmě bývají rizikovější než ty ostatní. Takže se mohou v případě propadu trhů propadnout i úspory. Tomu ale má zabránit to, že se peníze pět let před dovršením penzijního věku automaticky převádějí do konzervativních fondů, pokud si člověk nepřeje jinak.

Peníze samozřejmě mohou lidé posílat dětem i do jiných typů investic. Například do dlouhodobého investičního produktu (DIP), podílových fondů nebo stavebního spoření, které bývá právě pro tento účel značně oblíbené.

„Oba produkty ale cílí na různé potřeby klientů a liší se i v řadě dalších věcí,“ porovnává Málek penzijní spoření se stavebním. Například z hlediska státní podpory lze na stavebním spoření u dětí získat státní příspěvek, který může dosáhnout až dvaceti procent vložených peněz, konkrétně až 4080 korun ročně. „U stavebního spoření je to pět procent a maximálně tisíc korun ročně,“ dodal.