Penzijní fondy: výnosy nízké, poplatky vysoké

„Systém nefunguje ani jako vhodný investiční nástroj. Reálné výnosy z něj jsou dlouhodobě záporné, poplatky za správu vysoké. Podílníkům se vyplatí spořit v rámci tohoto systému jen díky příspěvkům od státu do něj vložených (příspěvek až 230 Kč měsíčně) a díky daňovým odpočtům jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů,“ stojí v analýze.

Stát vynakládá na příspěvky na penzijní připojištění celkem přes 7,5 miliardy Kč ročně, navíc mu penzijní pojištění kvůli daňovým odpočtům snižuje příjmy.

„Otázkou je, zda jsou tyto veřejné prostředky účelně vynaložené a zda by systém dobrovolného penzijního připojištění neměl být výrazným způsobem transformován,“ ptají se experti rozpočtové rady.

Většina účastnických fondů doplňkového penzijního spoření loni prodělala. Dynamické fondy, které se zaměřují hlavně na akcie, uzavřely rok 2022 průměrně s výsledkem minus 10,94 procenta, vyvážené minus 6,24 procenta.

Konzervativní fondy se zhodnotily v průměru o 0,37 procenta. Ani konzervativní fondy tak zdaleka nepřekonaly inflaci, která byla loni v průměru 15,1 procenta.

Za deset let existence vykazují dynamické fondy podle Asociace penzijních společností průměrný roční výnos čtyři procenta, což však je ani ne jeden procentní bod nad průměrnou roční inflací. Ostatní fondy svou výkonností na růst cen dlouhodobě nestačí.

Klienti penzijních společností, kteří si spoří v transformovaných penzijních fondech, kam už deset let není možné vstupovat, a sázejí tak na zákonem garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení, za posledních deset let většinou reálně prodělávají přes deset procent.

Výsledky transformovaných fondů za loňský rok budou známé až na jaře, podle expertů ale výnosy budou přinejlepším kolem jednoho až dvou procent.

Maximální výše poplatků, které mohou investiční společnosti účtovat spravovaným penzijním fondům, resp. jejich klientům, jsou regulovány zákonem.

U transformovaných fondů, které tvoří stále většinu majetku v penzijních fondech v ČR a spoří si v nich na penzi 2,8 milionu lidí, je maximální zákonně přípustná výše poplatku 0,8 % ročně z objemu majetku za správu fondu a 10 % ze zisku.

V rámci doplňkového penzijního spoření, kde má peníze 1,6 milionu Čechů, jsou u konzervativních fondů maximální poplatky 0,4 % ročně za správu fondu a 10 % ze zisku, u ostatních fondů 1 % ročně za správu fondu a 15 % ze zisku.

„Vykazovaná výše poplatků z objemu portfolia je v zahraničí vyšší jen ve Španělsku,“ upozorňuje NRR. V Polsku či na Slovensku jsou poplatky poloviční než u nás, v Maďarsku ještě nižší.

„Poplatky od penzijních fondů směrem k penzijní společnosti tvoří (v ČR) naprostou většinu výnosů penzijních společností a spolknou více než polovinu výnosů penzijních fondů. Jejich podíl má přitom v čase tendenci spíše narůstat,“ dodává rada.

Vzhledem „k málo aktivní investiční strategii“ českých penzijních fondů se poplatky placené penzijním společnostem jeví podle rady jako „nadměrné“.

Na vysoké výši poplatků se přitom podle ní podepisuje „oligopolní struktura trhu“, kde nejsou penzijní společnosti motivovány získávat nové klienty nižšími poplatky, svoji roli hraje rovněž legislativně omezená mobilita klientů transformovaných fondů. Je možné přejít z transformovaného fondu do fondu účastnického, ale nikoli naopak.

„Klienti, kteří chtějí nadále využívat výhody transformovaných fondů, jako je zmíněná garance nezáporného výnosu, nebo možnost výplaty výsluhové penze, jsou tak nuceni zůstat u svého penzijního fondu,“ doplňuje NRR.

Z účetních výkazů penzijních společností a penzijních fondů je přitom podle ní zřejmé, že zatímco výnosnost samotných penzijních fondů má spíše sestupný trend, ziskovost samotných penzijních společností v čase narůstá.

Asociace penzijních společností uvedla, že NRR analyzuje transformované fondy, ale závěry a tvrzení aplikuje na celý důchodový třetí pilíř.

„Účastnické fondy, které jsou jako jediné pro veřejnost otevřené a do kterých může kdykoli jakýkoli účastník z transformovaných fondů zdarma se všemi prostředky přejít, jsou efektivní,“ reagoval pro Právo prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

„Jejich dynamické a vyvážené typy, ve kterých je zhruba 80 % účastníků, dokážou dlouhodobě od svého založení porážet inflaci, respektive se k ní velmi přibližovat. A to i po započtení loňské zcela bezprecedentní inflace,“ dodal.

Výnos dynamických fondů určuje primárně vývoj na akciových trzích. U transformovaných a konzervativních účastnických fondů je podle Poklopa daný výkonností státních dluhopisů, kterou tyto fondy kopírují.

Funkci, kterou by měl plnit – tedy efektivně Čechům pomáhat zajistit si peníze na stáří, nicméně systém dobrovolného penzijního spoření podle NRR dobře neplní.

Vedle dlouhodobě záporných reálných výnosů pro většinu klientů penzijních fondů a nadměrně vysokých poplatků za správu svěřených peněz jsou podle rady problémem i jednorázové výplaty úspor, tzn. že si senioři nenechávají vyplácet od penzijních společností pravidelnou rentu.