Článek
Lidé, kteří měli peníze uloženy v bankách, získali mnohem méně. Průměrný úrok na termínovaných vkladech dosáhl za loňský rok 2,7 procenta. Penzijní připojištění ale navíc stát podporuje příspěvkem a v některých případech i daňovými odečty. Například v roce 2001 činilo podle Asociace penzijních fondů průměrné zhodnocení včetně státního příspěvku 10,6 procenta.
"Při porovnání s inflací je loňský rok jeden z nejlepších," soudí náměstek ministra financí Jaroslav Šulc.
Ekonomové jsou také spokojeni. "Vzhledem k tomu, že jde o konzervativní a dlouhodobou investici, je to velmi slušný výsledek," uvedl Petr Zahradník z Conseq Finance. Ekonomové se shodují, že za dobré výsledky může především skladba portfolia, v němž dominují dluhopisy. "Došlo k poklesu úrokových sazeb, zejména dlouhodobých, což nahrálo dluhopisům," vysvětlil Pavel Sobíšek z HVB.
"Je to vysoké reálné zhodnocení," potvrdil Právu předseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny Ivo Foltýn. Za loňský rok připíše nejvyšší zhodnocení svým klientům Penzijní fond Komerční banky (4,6 %).
Lidé si platí stále málo
Podle Šulce se však projevil i vliv vyššího konkurenčního boje, kdy se fondy snažily ušetřit na nákladech. "Jsou pod nemalým tlakem. Veřejnost pečlivě sleduje výnosy a porovnává je," soudí Šulc.
Loni došlo ke sloučení dalších penzijních fondů na trhu - vznikl Credit Suisse Life spojením penzijních fondů Winterthur a Vojenského otevřeného penzijního fondu. Z původních 46 fondů jich tak zůstalo už jen třináct. V dohledné době se očekává ještě spojení dvou penzijních fondů České pojišťovny (ČP). Jeden z těchto fondů (Commercial Union penzijní fond) koupila ČP teprve na konci loňského roku od Commercional Union a Mostecké uhelné společnosti. Fond má téměř 90 000 účastníků.
Nepříznivou skutečností je, že platby účastníků jsou stále velmi nízké. Například za loňský rok činil průměrný měsíční příspěvek účastníka 354 korun. Zaměstnavatelé přispívají již téměř čtvrtině připojištěných a jejich průměrný příspěvek se zvýšil ke konci loňského roku na 371 korun. Na konci loňského roku měli lidé uloženo v penzijních fondech jen 63,4 miliardy korun. To je například zhruba třikrát méně, než co mají naspořeno klienti stavebních spořitelen.
V důsledku toho i lidé, kteří budou penzijně připojištěni mnoho let, si jen málo přilepší na své stáří. "Vidím v tom i chybu státu. Ten by měl přinejmenším každoročně valorizovat částky, které lze odpočítat od základu daně," uvedl Sobíšek. Podle jeho slov by tato valorizace měla být i součástí reformy veřejných financí. "Když stát omezuje tempo růstu důchodů ze státního systému, tak by to měl nějak kompenzovat a toto je vhodná možnost," zdůraznil Sobíšek.
Jak to dopadne letos
A jaké výnosy mohou klienti penzijních fondů čekat v příštích letech? "Tak dobrý výsledek se minimálně v dalších dvou letech nezopakuje," soudí Sobíšek.
Podle analytičky Evy Zamrazilové z Komerční banky by však výnos fondů mohl být v letošním roce i vyšší než za loňský. "Čekáme oživení na našich finančních trzích i na zahraničních," uvedla Zamrazilová.
Foltýn nechce výnosy předem odhadovat. "V okamžiku, kdy se trend otočí a vzrostou sazby vyhlašované centrální bankou, budou mít zase penzijní fondy horší pozici. Bude záviset na jejich schopnosti a rychlosti umístit své portfolio, aby šly do výnosnějších aktivit," řekl Foltýn.