Článek
Na konferenci Eurofóra o penzijní reformě to řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Z nového systému by měly být vypláceny důchody stoprocentně poprvé lidem narozeným v roce 1969.
Současný průběžný systém financování důchodů znamená, že peníze získané ze sociálního pojištění zaměstnanců se bezprostředně vyplácejí formou důchodů bez přímého vztahu výše důchodu a výše odvodů. Příspěvkový systém, tzv. NDC, by měl vzniknout do dvou let. Spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů, kde by každý podle ročního výpisu mohl sledovat výši pojištění, počet odpracovaných let a podle toho by zjistil, jakou penzi by měl pobírat. Každý rok dostanou lidé vyúčtování, takže budou přesně vědět, jaký důchod by dostali, kdyby se rozhodli odejít do penze.
Důchod bude spravedlivější
Nový systém by měl být spravedlivější, protože výše penze by se více řídila výší příspěvků do systému. Hlavní výhodou příspěvkového důchodového systému (NDC) bude finanční stabilita, vyšší spravedlnost a těsnější vztah mezi zaplaceným pojistným a výší důchodu. Mezi nevýhody patří, že jím lze reformovat jen starobní důchody a vyšší administrativní náročnost, uvedl Škromach.
Současný průběžný systém vykazuje každoroční schodky v řádu miliard korun. Návrh vlády na reformu veřejných financí počítá s posunutím hranice odchodu do důchodu na 63 let a zpřísnění placení pojistného u osob samostatně výdělečně činných. To by podle Škromacha mělo zajistit vyrovnanost systému výplaty penzí do let 2007 až 2010. Jak uvedl, v současné době 80 procent OSVČ odvádí pojistné z vyměřovacího základu (z příjmu) do tří tisíc korun, plných devadesát procent do šesti tisíc korun.
Podnikatelé zaplatí na pojistném více
Proto se ministerstvo rozhodlo pro dvě opatření. Vyměřovací základ se postupně má u OSVČ vypočítávat vyšším procentem z příjmu (40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % v roce 2006). Vyměřovací základ přitom nebude moci být nižší než 40 % průměrné mzdy. Tato opatření mají už v příštím roce přinést 6,8 miliardy korun, v roce 2006 potom téměř deset miliard. Zvýšení hranice pro odchod do důchodu se poprvé řádně projeví ve státním hospodaření až v roce 2008. Například v roce 2012 ale už má přinést 13,3 miliardy úspor a 4,9 miliardy zvýšených příjmů.
K finanční vyrovnanosti průběžného systému (1 pilíře) a zlepšení jeho výchozí finanční pozice pro reformní úvahy má přispět fiskálně neutrální zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění proti snížení sazby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 2 procentní body, uvedl na semináři ministr financí Bohuslav Sobotka.
V rámci rozložení rizika zabezpečení stáří je podle Sobotky zapotřebí posílit váhu dobrovolného penzijního připojištění. Problémem jsou podle něho stále nízké průměrné úložky a věková struktura účastníků. "Je otázka, zda by neměla být státní podpora diferencována podle věku účastníka," uvedl. V rámci chystaných daňových změn se podle něj nepočítá ani se zvýšením daňově odečitatelných položek, ale ani s jejich snížením či zrušením.
