Článek
Pendolino poprvé vyjelo s cestujícími na trase Praha-Ostrava v neděli 11. prosince 2005. Jízda trvala přesně tři hodiny a patnáct minut, což bylo o hodinu méně než jízda vlaků InterCity a EuroCity, které na trase jezdily předtím. Vše probíhalo podle slibů. Nyní jsou ale rychlíky z depa opět vytaženy jako náhrada za porouchaná pendolina.
Pendolina zastavila totiž několikrát softwarová chyba. Na trase Praha-Ostrava se takto v lednu zastavily postupně čtyři spoje [celá zpráva].
Příchod pendolina byl velmi oslavován
První den provozu se pendolinem svezl i ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Obdaroval strojvůdce dárkem v podobě malého vánočního stromečku, ten ho na oplátku svezl v kokpitu vlaku do Ostravy-Svinova. Ani požehnání samotného biskupa však pendolinu nepomohlo.
Pendolino bylo také na nádraží v Ostavě-Svinově slavnostně pokřtěno. Kmotrů mělo opravdu hodně, vedle ministra dopravy Milana Šimonovského se slavnostního křtu plakety Pendolina zúčastnila také ministryně informatiky Dana Bérová, primátor Ostravy Aleš Zedník a generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
Deset let odkladů
Projekt vznikal před deseti lety, už když byl šéfem Českých drah Emanuel Šíp, který jej nyní kritizuje a distancuje se od něj. Ministerstvo dopravy chce zjistit, kdo za smlouvy nese konkrétní zodpovědnost. Smlouvy podepisovaly České dráhy.
Na přelomu století se výroba vlaků zdržela kvůli reorganizaci firem. Zakázku zpozdily finanční problémy ČKD, které se v konsorciu s Fiatem a Siemensem na výrobě podílelo. Toto konsorcium mělo dodat původně pendolina koncem roku 1997. V roce 1999 se objevily problémy s úvěrováním projektu. Úvěr ve výši čtyř miliard korun mělo poskytnout konsorcium bank v čele s ČSOB, tento projet však také ztroskotal.
Neustálé přesouvání termínů
Výrobu pak převzal Fiat, jenž se později stal součástí Alstomu. Dalším termínem byl potom květen 2000, kdy měla být pendolina opět nasazena do provozu.
Poté se opět změnila situace, místo původních deseti souprav za cenu 4,37 miliardy korun bylo domluveno dodatkem ke smlouvě pouze dodání sedmi souprav za stejnou cenu. Navíc termín dodání se posunul až na rok 2003.
Termín byl nakonec zase prodloužen na prosinec 2004, i ten nebyl dodržen. Přitom pendolino mělo v tento termín jezdit na trase mezi Berlínem, Prahou a Vídní.
Další problém byl s přizpůsobením vlaku na stejnosměrný a střídavý proud. V ČR jsou lokomotivy napájeny obojím. Drážní úřad dlouho dělal testy na tzv. elektromagnetickou kompatibilitu. Při nich se musela vyloučit možnost, aby elektromagnetické pole motorů rychlovlaku jakkoli ovlivňovalo zabezpečovací zařízení na trati.
Pendolino mohlo jezdit rychleji
Pendolino začalo nejdříve jezdit na trase Děčín - Praha, kde probíhal zkušební provoz [celá zpráva]. Původně mělo vyjet už 13. června 2004 na trase Praha-Brno. Termín však nebyl dodržen, při testování rychlovaku se totiž objevily problémy [celá zpráva].
Na sedm souprav rychlovlaků čekaly České dráhy deset let. Pendolino jezdilo s problémy necelé dva měsíce šestkrát denně, soupravu tvořilo sedm vozů. Původně jezdila pendolina na českých kolejích stošedesátkou, ale za rok bylo v plánu zvětšit rychlost v úseku mezi Brnem a Břeclaví na dvě stě kilometrů za hodinu.
Pendolino může jet rychlostí až 230 kilometrů v hodině, ale bohužel se nemá rádo s českými kolejemi, proto dosáhlo jen 160 kilometrové rychlosti. Stošedesátkou jezdí po tratích i běžné rychlíky, pendolino však ale na rozdíl od nich mohlo díky naklápěcí skříni vysokou rychlostí najíždět i do zatáček.
Lepší než jste čekali
Slečny a paní kupovaly podle informací Českých drah jízdenky na pendolino jako dárky k Vánocům svým protějškům, někteří obdarovaní si dnes možná říkají, že to byl danajský dar.
Billboardy Českých drah lákaly cestující sloganem "lepší než jste čekali". Když se ukázalo, že rozhodně neodpovídá skutečnosti, brání se ČD tím, že reklama je na železniční dopravu obecně, nikoliv na pendolina.
Pendolina budou možná vrácena [celá zpráva], minimálně však bude Česká republika firmu Alstom pokutovat za poruchy a s nimi vzniklé problémy, pokuta by mohla být až 17 miliónů korun [celá zpráva].