Článek
Pavel nejspíš bude vládní koalici napínat, jak se rozhodne, až do doby, než rozpočet schválí Sněmovna. „Prezident se k rozpočtu standardně vyjádří v době, která je určena zákonem, poté co dorazí k podpisu. Prezident bude činit další konzultace k tématu dle potřeby,“ sdělil Novinkám prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.
„Připomínky trvají. To neznamená, že padlo rozhodnutí. Neměli jsme všichni stejné stanovisko, sedělo nás u stolu více. Vyjasnění problematických položek je stále otázka, která zůstává na stole. Na základě toho se teprve budeme rozhodovat,“ uvedl Marek. Schůzky na Hradě se zúčastnil i předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl, ale novinářům vyjádření neposkytl.
Marek už o víkendu řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Premiér Petr Fiala (ODS) poté uvedl, že rozpočet je odpovědně sestavený a prorůstový. Také šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) kritiku odmítá.
Vetuje Pavel rozpočet? Poradce prezidentovi radí, aby ho nepodepsal
Výhrady vyjádřila rozpočtová rada počátkem října. Vláda podle ní v návrhu počítá s nadhodnocenými příjmy z prodeje emisních povolenek o zhruba deset miliard. Za nadhodnocené považuje rada i očekávané odvody organizací vlastněných státem do rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu podle rady chybí miliardy na podporu obnovitelných zdrojů energie, jak ji předpokládají nyní platné zákony.
Vláda chce podporu obnovitelných zdrojů snížit
„Samozřejmě Národní rozpočtová rada je nejpovolanější orgán. Naše výtky se překrývají ze sta procent s jejich výtkami vůči návrhu státního rozpočtu,“ dodal Marek.
Ministerstvo financí kritiku dříve odmítlo. Podle něj je odhad příjmů z povolenek realistický. Rozpor v pravidlech financování obnovitelných zdrojů energie by měla vyřešit změna zákona, která je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně a podle ministerstva by měla být schválena dřív, než nastane závěrečné hlasování o rozpočtu.
„Především zatím u tohoto bodu není nikde žádná ověřitelná kalkulace dopadů těchto opatření. To je zásadní výtka, která snižuje transparenci návrhu státního rozpočtu,“ uvedl Marek.
Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Ve středu mají poslanci rozpočet projednat ve druhém čtení, kdy budou moci přednášet pozměňovací návrhy na přesuny peněz. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident, který má na jeho podepsání nebo vetování lhůtu 15 dní. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.