Padesátníci půjdou do penze později. Slibům navzdory

Přitom ještě v únoru MPSV tvrdilo, že se dnešním padesátníkům důchodový věk měnit nebude. „U navyšování důchodového věku platí, že se nic nezmění pro dnešní padesátníky a starší,“ sdělila Právu mluvčí úřadu Eva Davidová v polovině února.

Podle současných plánů ministerstva se má od roku 2025 věk odchodu do důchodu řídit průměrnou dobou dožití s tím, že by každý ročník měl strávit v penzi v průměru 21,5 roku. Podle poslední důchodové ročenky v roce 2021 lidé trávili ve starobní penzi v průměru 23,9 roku.

„Tato hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak se bude prodlužovat průměrná doba dožití. Dnešním padesátníkům se nezvýší více než o několik měsíců, ani u čtyřicátníků nepřekročí hranici 67 let,“ uvádí se v materiálu.

Podle současných pravidel se každému populačnímu ročníku odchod do penze mírně navyšuje, tato hranice se ale měla zastavit v roce 2030 na 65 letech.

Zvyšování důchodového věku je součástí reformních opatření, jež zahrnují i zpomalení tempa valorizací důchodů a zpřísňují podmínky pro odchod do předčasného důchodu.

„Důchodová reforma je nezbytná. Už není na co čekat,“ prohlásil ve čtvrtek ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Stárnutí populace je podle něj hlavním důvodem, proč musí přijít změny co nejdříve.

„Po roce 2030 začne nastupovat do důchodu silná generace takzvaných Husákových dětí a z pracovního trhu zmizí významná produktivní síla. Následující generace ale nejsou tak početné, aby dokázaly financovat důchodový systém tak, jak je dnes nastaven,“ varoval ministr.

„Pokud nic neuděláme, může se stát, že na důchody prostě nebudeme mít, a budou proto velice nízké. A to nemůžeme dopustit,“ dodal.

Podle projekce Národní ekonomické rady vlády by se při pokračování současného stavu nároky na státní kasu kvůli důchodům v roce 2050 vyšplhaly na pět procent hrubého domácího produktu. V dnešních penězích by to znamenalo 350 miliard korun navíc. Podle členky rady Heleny Horské by se to pak neobešlo bez skokového zvýšení daní.

Jurečka ve čtvrtek upřesnil, že by se lidé měli svoji dobu odchodu do důchodu dozvídat na základě demografických dat ve svých padesáti. Český statistický úřad to bude každoročně sdělovat podle průměrné délky dožití celé populace. Mezi jednotlivými ročníky by se však měl důchodový věk prodlužovat maximálně o dva měsíce.

Nynější padesátníci si musejí na informace počkat. „Teď víme, jak by to pro ně konkrétně vypadalo, pokud by byl zákon schválen. Ale ještě není, tak jim to můžeme dát vědět, až vyjde ve Sbírce zákonů,“ upřesnila mluvčí resortu Eva Davidová.

Kritici přitom poukazují na to, že by se věk odchodu do důchodu neměl řídit pouze dobou dožití, ale i délkou dožití ve zdraví. „Jestli nám začnou lidé přepadávat do invalidních důchodů nebo na úřady práce, protože s civilizačními chorobami jsou nezaměstnatelní, tak nevím, co s tím budou dělat,“ řekla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Něco podobného se podle ní zvažovalo už za vlády Andreje Babiše (ANO), ale tehdejší Národní ekonomická rada vlády to nedoporučila, protože věk dožití ve zdraví se u nás nezvyšuje.

Změn ovšem nedozná jen věk pro odchod do důchodu. Bude se také měnit způsob výpočtu nových penzí. A to od roku 2026. Lidé, kteří půjdou do důchodu předtím, ho budou mít vyšší.

Základní výměra, která se počítá do průměrné mzdy, zůstane i v budoucnu stejná, ale změní se výpočet zásluhové složky, kdy se do výpočtu penzí do první redukční hranice, což je 44 procent průměrné mzdy, započítává sto procent těchto příjmů. To se o několik procent sníží. Také o několik setin procenta klesne současný zápočet 1,5 procenta za každý rok pojištění. „Bude se jednat o zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 Kč ročně,“ uvádí web ministerstva.

To se podle ministra Jurečky dotkne i lidí, kteří v tu dobu budou odcházet do důchodu. Tedy i současných padesátníků. „Kdyby to bylo až za deset let, tak by se na to lidé, kterým zbývají do důchodu dva až tři roky, měli čas připravit,“ ohradila se Desatová.

Růst důchodů však má zpomalit už od příštího roku, protože ministerstvo poslalo do legislativního procesu návrh na změny řádných i mimořádných valorizací. Novela zákona by měla začít platit ještě letos. Návrh místo mimořádné valorizace z důvodu vysoké inflace předpokládá zavedení dočasného mimořádného příspěvku. Vyplácel by se každý měsíc při růstu cen o pět procent, a to jen do konce roku. Inflaci by poté zohlednila řádná lednová valorizace.

I ta se omezí. Sice nadále plně zohlední růst inflace ve spotřebním koši důchodců, ale dále se výpočet odvine od třetiny růstu reálných mezd místo dnešní poloviny.

Jurečka chce současně zvýšit zaručený důchod pro lidi s nejnižšími příjmy. Nově by měl dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Letos by tak byl 8080 korun místo nynějších 4810 korun.