Pád ostravské hutě by se mohl dotknout až 40 tisíc lidí, míní expert

Huť je ve špatné finanční kondici delší čas. Nebyly snahy majitele o preventivní restrukturalizaci jen prodlužováním agonie?

Svým způsobem ano. Možná doufal, že se stane něco, ale nestalo se nic. Je třeba si ale uvědomit, že majitel se závodem pracuje nikoli jako s výrobní entitou, ale jako se součástí investičního portfolia.

Z hlediska čistě technologického to není úplně dobře, zejména pro provoz hutní prvovýroby. Současně to však mohlo dát prostor pro stát a region se připravit na aktuální situaci. Zdali se tomu tak stalo, ukážou další týdny.

Má vůbec ještě tento podnik šanci na budoucnost? Za jakých podmínek?

Za prvé, hutnictví patří mezi kapitálově náročná odvětví, proto budou potřeba pro oživení podniku vysoké vstupní investice. Za druhé, obnovení hutní prvovýroby bude velmi problematické, protože je technologicky extrémně náročné.

Proto je jedním z možných scénářů zachování druhovýroby, nicméně v omezenějším rozsahu. Podmínkou je vstup kapitálově i odborně silného investora a oživení poptávky na globálním trhu po produktech Liberty. Obávám se, že další spekulativně orientovaný investor by byl tím posledním v huti.

Liberty je v insolvenci, lidé nemají výplaty. Nemusí se Ostrava obávat případných nepokojů?

V Ostravě ani kraji, ve srovnání s Německem nebo Polskem, masové protesty dosud prakticky neprobíhaly, byť zejména na konci milénia byla situace vážná.

Nyní bych se trochu obával už tak doutnající nespokojenosti v kraji, přičemž pád Liberty, jako jednoho z jeho symbolů, může posílit negativní nálady v tom smyslu, že region byl a stále je tzv. opomíjen státem. A to jak politicky, tak finančně. V tomto směru je špatná nálada do jisté míry oprávněná.

Hrozí kvůli Liberty Ostrava v kraji dominový efekt? Mohou na její zadluženost a úpadek doplatit i další firmy?

Prakticky od roku 2003, kdy do hutě vstoupil zahraniční investor, odběratelské vztahy a částečně i dodavatelské oslabovaly. I z toho důvodu by dominový efekt v oblasti výroby neměl být příliš intenzivní, nicméně někteří dodavatelé budou nepochybně zasaženi, ačkoliv informace o kondici podniku byly veřejným tajemstvím už delší dobu.

Na základě analogických studií ze zahraničí odhadujeme, že pád Liberty se může dotknout dalších tří a půl až osmi tisíc pracovních míst. Samozřejmě nelze opomíjet dopad na rodiny. Tady je nutné ten počet násobit třemi, čili u té horní hranice by to mohlo být až okolo 40 tisíc dotčených osob. To se ale bavíme o nejhorším možném scénáři.

Je pro lidi horší, že je firma v insolvenci a nemá peníze, nebo že nevědí, co s nimi bude?

Zaměstnání v Liberty nebo spíše v huti je v Ostravě a okolí nezřídka otázkou vícegenerační a řada zaměstnanců k ní má emoční vztah. Navíc mzdy se tam pohybovaly nad regionálním průměrem. Je pochopitelné, že doufali v obnovení výroby, ačkoliv prosakovaly informace o pravém opaku. Proto je nesmírně důležité, aby stát společně s dalšími subjekty nenechal zaměstnance stranou, protože se to dotýká jejich základní lidské důstojnosti.

Jak by měl postupovat stát, aby možné problémy co nejrychleji zažehnal?

Důležité je jednat. Nejhorší variantou je čekat. I špatné rozhodnutí je lepší než žádné. Je nezbytné poskytovat včas a důsledně informace o vývoji a také naslouchat potřebám kraje či Ostravy.

Připravit robustní systém podpory pro propuštěné zaměstnance a společně s regionálními aktéry hledat možnosti rychlého zapojení lidí na trh práce. Pokud to bude vyžadovat situace, aktivně řešit restrukturalizaci podniku. Věřit, že vše vyřeší potencionální investor, by bylo krátkozraké.

A v neposlední řadě mít k dispozici plán nakládání s majetkem. Bylo by velkou chybou nechat podnik rozpadnout do malých částí, které by například limitovaly budoucí využití areálu podniku pro další rozvoj města.

Mohou pomoci v této situaci také samosprávy, kraj, Ostrava či další obce a města?

Ano, ale méně než stát. Uvědomme si, že rozpočet Ostravy je pro letošní rok okolo 15 miliard a kraje okolo 40 miliard, přičemž volných prostředků mají minimum. Mohou být však důležitým partnerem státu při koordinaci aktivit v oblasti trhu práce nebo nových investic.

Opomenut by neměl být ani privátní sektor a univerzity. Vývoj v Liberty může být spouštěčem negativního vývoje, ale může také nastartovat nové směry rozvoje regionu.