Otevření pracovních trhů v EU příslušné země nepoškodilo

Evropská komise dále ve své zprávě uvedla, že volný pohyb pracovníků od rozšíření v roce 2004 měl příznivý dopad. Podle zprávy pracovníci z nových členských států pomohli řešit nedostatky na trhu práce a přispěli ke zlepšení hospodářských výsledků v Evropě.

Dále podle zprávy země, které nezavedly od května 2004 omezení (Spojené království, Irsko a Švédsko), dosáhly vysokého hospodářského růstu, poklesu nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnanosti.

Co se týče dvanácti zemí EU, které uplatňují přechodná opatření, pracovníci, kterým se podařilo získat legální přístup na jejich trhy práce, se do těchto trhů bez potíží začlenili. Z dostupných údajů však vyplývá, že tyto země musely čelit nežádoucím vedlejším účinkům, zejména většímu výskytu nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti.

Špidlův dokument sice neobsahoval výslovné doporučení, ale vyzněl jako obhajoba rychlého uvolnění bariér.

Své trhy pro občany Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska a tří pobaltských států prozatím otevřely jen Británie, Irsko a Švédsko. Zbylých dvanáct starých členů se musí do 1. května rozhodnout, zda budou v restrikcích pokračovat, či zda své trhy otevřou. Už nyní ale čelí silným tlakům.

Němci a Rakušané nicméně již naznačili, že jejich bariéry nepadnou. Naopak Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Belgie, Portugalsko a Španělsko o jejich zrušení uvažují. Ostatní, například Francie a Řecko, možná uvolní limity jen pro některá odvětví a zvýší kvóty pro udělování pracovních povolení.

Dosavadní restrikce jsou ale z hlediska evropského práva anomálií: oklešťují jednu z klíčových zásad smluv o EU, jíž je volný pohyb osob. EK má povinnost dohlížet na dodržování těchto smluv na celém území Unie, musí proto usilovat o zrušení bariér. 

Jasný nesouhlas s bariérami vyslalo nedávno i Evropské odborové hnutí (ETUC), které odhlasovalo ukončení restrikcí. Proti byly pouze rakouské a německé odbory. "Uvolnění pracovního trhu je mnohem efektivnější, než pracovní omezení, která stejně nefungují dobře a ve státech, které je zavedly, vedou k černému obchodu na trhu práce," vysvětlil šéf ETUC John Monk v listu Financial Times. 

K apelu na zrušení omezení se přidaly i podnikatelské kruhy. "Mobilita a pružnost pracovních trhů jsou přitom zásadní prvky lisabonské strategie, jíž chce EU dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti," poznamenal list European Voice.

Otevření pracovních trhů je v řadě států citlivým politickým tématem. Obyvatelé se obávají záplavy pracovníků z nových zemí. Statistiky přitom ukazují, že k tomu přílivu nedojde.

V případě Švédska, které omezení nezavedlo, přišlo méně pracovníků, než se čekalo,v Británii a Irsku zaplnili migranti z nových zemí místa, o něž nebyl zájem, vyrovnali nedostatek kvalifikovaných sil a pomohli rozmachu ekonomiky.

Kritičtěji se k pracovníkům z "Východu" staví Irové. Naprostá většina z nich by chtěla ve své zemi méně pracujících z nových zemí Unie. Podle průzkumu listu Irish Times téměř 80 procent obyvatel je pro zavedení určitých pracovních omezení.

Irsko se přitom může pochlubit jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU a jeho ekonomika je z velké části založena na přílivu sil ze zahraničí. Obyčejní Irové však soudí, že kvůli pracovníkům z nových členských států je pro ně samotné daleko těžší nalézt práci- i proto, že zahraniční zaměstnanci zpravidla vystačí s nižším platem.