Článek
„Domácností ani podniků se tato zkouška nijak nedotkla. Vedení má hned několik linek a jedna z nich se využila pro potřeby zkoušky,“ poznamenal mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Mluvčí JETE Marek Sviták pak připomněl, že termín testů se plánoval i s ohledem na odstávku prvního bloku. Orlíkem dodaný proud se na Temelíně využil k najetí čerpadla cirkulační chladicí vody, které s výkonem 6 MWe patří k největším na elektrárně.
„Během zkoušky jsme si chtěli ověřit přenosové schopnosti linky. Prioritou tedy nebyl čas, ale potvrzení, že je Orlík schopen napájet největší temelínská čerpadla. A v tomto směru zkouška svůj účel splnila,“ shrnul Právu hlavní záměry cvičení vedoucí odboru provozní režimy elektrárny Temelín Vít Sova.
Upřesnil, že právě Orlík nebo Lipno by Temelínu dodávaly potřebnou elektřinu pro zajištění chlazení, pokud by přenosovou soustavu postihl obávaný blackout a temelínským technikům by se nepodařilo zajistit elektřinu z dalších záložních zdrojů, například dieselgenerátorů. V takovém případě by jako první na řadu přišlo Lipno.
„Deset procent výkonu jednoho ze dvou lipenských turbogenerátorů dostačuje, aby měl Temelín potřebné množství elektřiny pro chlazení reaktoru. Tato zkouška už proběhla před několika lety. V sobotu jsme si ověřili i tzv. severní variantu s výkonově silnějším Orlíkem,“ podotkl ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík, s tím, že najetí Orlíku je o něco složitější. Nejprve musí začít vyrábět elektřinu Kamýk a až pak startuje Orlík. Každopádně výhodou těchto vodních elektráren je, že umí startovat takzvaně ze tmy, tedy i když v síti není proud. Stačí pustit vodu na turbínu a během několika minut už vyrábí elektřinu.
Odborníci riziko rozpadu přenosové soustavy nepodceňují. Jak Sova připomněl, blackout je hrozba, která je poměrně reálná. Už několikrát byla Česká republika na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto má JETE pro tyto případy stanoveny postupy, jak situaci řešit.