Článek
"V pracovní skupině, kterou ustavíme, budou zástupci ministerstev dopravy, financí, vnitra a našeho fondu. Spolupracovat budeme i s dopravci. Na diskuse však máme čas jen několik měsíců," řekl ve středu Právu výkonný ředitel SFDI Pavel Švagr. Podle ministra dopravy Milana Šimonovského by se mohlo s elektronickým mýtným v ČR začít v roce 2005, nejprve pro těžké nákladní automobily o hmotnosti nad dvanáct tun.
Místopředseda ODS a stínový ministr dopravy a spojů Petr Bendl však tvrdí, že tak pozdní odstartování mýtného způsobí české ekonomice v sektoru dopravy nemalé škody. "Otálení s mýtným může do ČR přivést na už tak zchátralou silniční síť další mezinárodní těžkou nákladní dopravu. Její nárůst by mohl dosáhnout třiceti až čtyřiceti procent," upozornil Bendl.
Výnosy ze zpoplatnění dálnic dosahují v ČR ročně zhruba 1,8 miliardy korun a vládou už schváleným zdražením dálničních známek se mají v roce 2004 zvednout na 1,9 až 2 miliardy. V rozpočtu SFDI se s tím počítá na údržbu a opravy komunikací i na rozšiřování dálniční sítě.
"Elektronické mýtné by ovšem mělo ročně vynášet pět až sedm miliard korun. Tolik nás tedy stojí otálení ministerstva dopravy s jeho zavedením," tvrdí Bendl. V Německu totiž začnou vybírat elektronické mýtné za průjezd kamiónů dálnicemi letos v listopadu a v Rakousku v roce 2004.
Na dotaz, zda by se elektronické mýtné nedalo v ČR skutečně urychlit, odpověděl Švagr: "Ministerstvo dopravy nemá tendenci to zdržovat. Uplatnění systému mýtného je ale třeba dobře nastavit, pokud jde o výši sazeb, technickou přípravu i nezbytné legislativní změny." Reálný je proto start mýtného nejdříve v lednu 2005. Vyloučeno navíc není, že zpočátku půjde jen o pilotní projekt, jímž se fungování celého systému vyzkouší.
Placení se bude těžké vyhnout
Elektronické mýtné je nesporně spravedlivější než dnešní dálniční známky. Platit se totiž bude za skutečný počet kilometrů, jež vozidlo po zpolatněné komunikaci ujede. Problémem ovšem je, že Šimonovský by chtěl elektronickým mýtným zpoplatnit nejen české dálnice, ale i rychlostní komunikace a některé silnice první třídy, na nichž je provozována mezinárodní doprava. Tedy celkově rozsah sítě asi tři tisíce kilometrů.
Na otázku, zda se na tom může ještě něco změnit, odpověděl Švagr: "V pracovní skupině budeme diskutovat i o rozsahu zpoplatnění sítě. Obecně ale platí, že čím více bude kilometrů s mýtným, tím menší budou náklady na provozování tohoto systému. Mýtné by pak pro dopravce nemuselo být tak vysoké." I při třech tisících zpoplatněných kilometrů musí řidičům zůstat možnost, jak úseky s mýtným objet a placení se vyhnout. Švagr však připouští, že zajistit to nebude vůbec jednoduché.
