Opiáty, daně, nerosty. Tálibán si ročně přijde na miliardy dolarů

V letech 2015 až 2020 se Afghánistán podílel na celosvětové produkci opia 84 procenty, potvrzuje Světová zpráva OSN o drogách. Většinu kontroloval Tálibán.

„Hnutí počítá s obchodem s opiem jako s jedním z klíčových zdrojů příjmů,“ potvrzuje Cesar Gudes, vedoucí Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) v Kábulu.

Západní mocnosti a jejich spojenci se snažili oslabit drogový byznys bombardováním opiových laboratoří. V roce 2017, kdy produkce opia prudce vzrostla, se Američané rozhodli pro leteckou operaci Železná bouře. Stroje létaly tisíce kilometrů, aby zničily vyrabované budovy, v nichž měli Afghánci vybavení na výrobu drog.

Pokusy amerických sil zničit maková pole i drogové laboratoře nálety a raziemi selhaly. „Američané zjistili, že obchod s drogami se rozmohl,“ řekl západoevropský diplomat, který si přál udržet identitu v tajnosti. Spojenci si navíc proti sobě poštvali venkovské obyvatelstvo, protože bomby ničily úrodu.

Islamisté se mohou spolehnout také na příjmy z výběru daní, cla a mýtného v oblastech, které ovládají nebo ovlivňují. „Za posledních deset let vybudovali poměrně rozsáhlé struktury podobné státu,“ upozornil ve švýcarské televizi SRF Florian Weigand, analytik konfliktů.

Ty zahrnují i daňový systém na okupovaných územích. Odvody platí těžební společnosti, média, telekomunikace a rozvojové projekty financované z mezinárodní pomoci.

Tálibán zavedl tradiční islámské formy zdanění – desetiprocentní daň z úrody zemědělců, 2,5procentní z majetku. Dokonce na ně vydává potvrzení. Daňové příjmy hnutí v loňském roce dosáhly 160 milionů dolarů (3,46 miliardy korun)

Rovněž těžba nerostných surovin Tálibánu přináší nemalé zisky – podle zprávy OSN loni asi 464 milionů dolarů (10 miliard korun) z 280 těžebních oblastí, které okupuje.

V zemi se těží železná ruda, mramor, měď, zlato, zinek a další vzácné kovy a minerály.

Zisky Tálibánu z těžby se podle agentury Bloomberg zvýšily z 35 milionů dolarů (756 milionu korun) v roce 2016 na 464 milionů dolarů v roce 2020. Největšími odběrateli surovin jsou Čína a Spojené arabské emiráty. Tuto strategii prosadil mulla Jakúb, syn zakladatele hnutí mully Umara.

Tálibán také dostává finanční příspěvky od soukromých dárců a institucí z celého světa, zejména ze zemí Perského zálivu, které podporují jeho ideologii nebo ji považují za prospěšnou. Podle Afghánského centra pro výzkum a politická studia se hodnota darů, především od příznivců v bohatých zemích u Perského zálivu, pohybuje mezi 150 a 200 miliony dolarů ročně (3,24 až 4,3 miliardy korun).