Opakování milostivého léta využilo jen devět tisíc lidí

Dlužníci v rámci druhého kola milostivého léta splatili dluhy za 120 milionů korun, odpustilo se jim penále, úroky či jiné platby za 370 milionů korun. Podle Exekutorské komory ČR se tak zaplatilo necelé procento exekučních řízení, kterých se akce týkala.

Velký vliv na celkový počet mělo podle komory zastavování marně vymáhaných bagatelních exekucí do 1500 korun, ke kterému došlo v první polovině loňského roku. „Ze systému proto už před zahájením milostivého léta 2 vypadla velká část exekucí vedených například k vymožení pokut za černé jízdy,“ řekla mluvčí komory Eva Rajlichová.

„Chápeme snahu politiků zmírnit napětí ve společnosti a ulevit lidem v obtížné situaci. Nicméně trvá naše výhrada, že šlo o nesystémové řešení. Ukázalo se, že řada dlužníků řešit svoje závazky vůbec nechce,“ připojil kritiku milostivého léta prezident komory Jan Mlynarčík.

Podle autorů ideje milostivého léta ale o neúspěch nešlo. „Je skvělé, že se podařilo ukončit exekuce u více než devíti tisíc dlužníků, kteří se tak vrátili do standardních socioekonomických vztahů, a že se věřitelům v této těžké době vrátily dlužné jistiny, které by jinak neviděli,“ řekl Právu spoluautor iniciativy a šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.

Upozornil, že velký vliv na lidi, kteří závazek neuhradili, měla energetická a inflační krize.

I podle dalšího autora a poslance Patrika Nachera (ANO) jsou celkové výsledky obou milostivých let úspěchem, i když čekal více. Akce podle něj mimo jiné pomohla kultivovat prostředí s exekucemi.

V obou kolech milostivého léta šlo za zvýhodněných podmínek splatit dluhy u státu, měst a krajů a firem, které vlastní nebo spoluvlastní. Platilo to i pro dluhy třeba u dopravních podniků či zdravotních pojišťoven. Museli je ale vymáhat soudní exekutoři.

Milostivé léto na správní exekuce vedené přímo státem se má uskutečnit v průběhu letoška.