Omezení ročních nájemních smluv je v nedohlednu. Velká reforma zřejmě spadne pod stůl

„Měli jsme několik pracovních jednání. A myslím si, že v tomto volebním období už tento krok nestihneme. Změny by musely být připravené už teď, aby se ve standardním cyklu stačily projednat,“ řekl Novinkám ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (piráti). Jeho úřad na přípravě spolupracuje s ministerstvem spravedlnosti.

Hlavní překážkou je přetrvávající neshoda mezi majiteli a nájemníky. „Doufám, že úprava neprojde nejen v tomto volebním období, ale ani v těch dalších,“ prohlásil Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů.

Bodem sváru zůstává především zmíněná možnost uzavírat smlouvy na jeden rok, které se následně automaticky obnovují. Zástupci nájemníků takovou praxi kritizují. Podle nich vede jen k tomu, že lidé následně žijí v nejistotě, bojí se po pronajímateli cokoli požadovat a čelí riziku každoročního výrazného zvýšení nájmu.

„Na Západě není řetězení nájemních smluv vůbec běžné. Sami pronajímatelé vám tam řeknou, že jsou pro ně nejvýhodnější dlouhodobé nájemní vztahy,“ konstatoval Milan Taraba, který do letoška vedl Sdružení nájemníků a nyní je jeho čestným předsedou. Případný pád chystaného zákona pod stůl označuje za chybu.

V Česku žije v nájmu podle dat ministerstva pro místní rozvoj asi 1,8 milionu obyvatel. Krátkodobou smlouvu na maximálně dva roky mají uzavřenou zhruba dvě třetiny z nich. Právě nejistota je podle ministerstva jedním z hlavních faktorů, proč lidé upřednostňují koupi vlastního bytu.

Úřad plánoval, že by bylo možné uzavřít krátkodobou smlouvu nejvýš dvakrát za sebou. Poté už by museli majitelé nájemníkovi nabídnout dohodu alespoň na tři roky, případně na dobu neurčitou. Jejich obavám pak chtělo vyjít vstříc tak, že zjednoduší vystěhování neplatičů.

Majitelé argumentují tím, že jednoleté nájemní smlouvy pro ně představují ochranu před problémovými nájemníky. Vystěhovat neplatiče je nyní složité. Především pro některé institucionální investory, například realitní fondy, představují krátké smlouvy také výhodu při případném prodeji domu. Kupec má volnější ruce, jak s byty bude nakládat, což ovlivňuje cenu, kterou je ochotný zaplatit.

Podle Krčka by však takzvaný vyklízecí rozkaz kvůli administrativní náročnosti nefungoval. Situaci na trhu by vládní záměr zhoršil, protože by majitelé bytů byli ještě více opatrní, koho si do bytu nastěhují. Doplatily by na to podle něj především nízkopříjmové domácnosti, pro něž by bylo ještě složitější než dnes získat bydlení.

Jednotliví aktéři se neshodnou ani na tom, jak závažný problém s neplatiči Česko má. Zatímco ministerstvo ve své analýze uvedlo, že dlouhodobých neplatičů je v populaci 0,3 procenta, Asociace nájemního bydlení ve svém šetření pracuje s číslem 2,4 procenta.