Článek
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh), tedy zhruba 4,4 koruny za kWh.
Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.
Klíčová záležitost
Cena plynu je vzhledem k jejímu vysokému růstu v posledních měsících v sedmadvacítce důležitým tématem.
Češi si přitopili. S tuhými mrazy minulý týden stoupla spotřeba plynu
Skokové nárůsty ceny na evropském trhu způsobila ruská invaze na Ukrajinu, respektive z ní pramenící obchodní válka EU s Ruskem, ale i zelená politika Bruselu a spekulace či nejistoty na trhu.
Nový jednotný postup v případě výrazného růstu ceny má podobným výkyvům do budoucna pomoci předcházet nebo na ně alespoň pružně reagovat.
Složitá cesta ke kompromisu
České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí. Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop.
Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly vůbec kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Moskva: Je to nepřijatelné
Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Plyn pro evropský trh za měsíc zdražil o 40 procent. Může za to zima
