Ohrožené sociální služby se vzepřely škrtům Stanjury

Varují, že to může péči o lidi v nouzi zlikvidovat a v důsledku to poškodí státní rozpočet, jestliže roli neziskovek pak bude nucen suplovat stát.

„Nesouhlasíme s tak podstatným zvýšením vlastního spolufinancování. V některých případech by mohlo být pro nevládní neziskové organizace i likvidačního charakteru,“ ohradilo se ministerstvo zdravotnictví.

Problém vidí stejně resort sociálních věcí. „Platí, že budeme i nadále prosazovat zachování stávajícího nastavení spolufinancování nebo takovou úpravu pravidel, která nebude znamenat překážku pro příjemce při realizaci veřejně prospěšných projektů,“ sdělil Právu mluvčí Jakub Augusta. Na spolufinancování služeb z evropských dotací dosud přispívá právě ministerstvo práce a sociálních věcí.

Resort financí navrhl v rámci úspor navýšit peněžní spoluúčast pečujících organizací na projektech z evropských dotací.

Nově by měly z vlastního přispět pět nebo deset procent podle rozvinutosti lokalit, v nichž působí. V Praze mají hradit dokonce polovinu peněz. Taková pravidla by podle organizace Naděje, jež se stará o lidi bez domova, v mnoha případech znamenala konec.

„Jakýkoliv takzvaně měkký projekt, kde by byla spoluúčast, by pro nás byl naprosto nerealizovatelný,“ řekl Právu hlavní metodik Naděje Jakub Dutka.

„My na to zkrátka peníze nemáme. Většina našich prostředků je účelově vázaná,“ dodal Dutka z Naděje.

Mezi měkké projekty řadí například práci s klienty v azylových domech v okamžiku, kdy je potřeba zaplatit zaměstnance nebo jejich vzdělávání.

Podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR navrhovaná změna ohrozí služby pro rodiny či dluhové poradenství. „Lidé nebudou moci sami na projekty, které jsou pro ně určeny, přispívat. Přitom do chudoby se propadá i část střední třídy,“ poukázala Kuchyňková.

„Když pak budete mít zadluženého člověka a někdo, kdo právu rozumí, mu neporadí, tak to pro něj může být likvidační. A podobně, když se bude chtít rozvádět týraná maminka, která nemá na dobrého advokáta a nemá kam jít, tak může i s dítětem skončit na ulici,“ varovala.

Při vypořádání zásadních připomínek se podle informací Práva kritika snesla z více vládních míst. Proti návrhu se v připomínkovém řízení postavily i některé odbory Úřadu vlády a změnu nechtějí ani města a obce.

„Jsme proti jakémukoliv financování, než s jakým obce počítaly. Většinou jdete do projektů s tím, že víte, jakou dostanete podporu, kolik vás to bude stát. Tady by se ale najednou změnily podmínky v průběhu daného období,“ prohlásila předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Podobně se vyhranil Svaz měst a obcí ČR.

Proti návrhu se postavila i Akademie věd ČR, jelikož nejde jenom o změny v oblasti sociální péče, nýbrž také u financování vědeckých a výzkumných projektů.

„Žádáme vládu, aby tento návrh odmítla. Desetinásobně zvyšuje kofinancování z prostředků výzkumných organizací a veřejných vysokých škol, což zásadním způsobem ohrožuje jejich možnosti využít prostředky evropských fondů,“ apelovali akademici.

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení však většinu připomínek odmítlo, jelikož se jedná o strategii vlády promítnutou do opatření spojených s konsolidačním balíčkem. Ten má za cíl snížit deficity státního rozpočtu. Resort původně doufal ve změnu už od září, což se ale nestihne.

Mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová nechtěla výsledek dohadování předjímat. Podle ní se ale navrhovaná změna „v zásadě netýká příjemců sídlících v méně rozvinutých regionech, které zahrnují kraje Ústecký, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský, a to ve všech dosud podporovaných oblastech“.

Současně ale nevyloučila, že to na tyto regiony může mít dopad „při specificky nastaveném financování ze strany řídícího orgánu“.

Do financování projektů je podle ní žádoucí zapojit i soukromé zdroje, případně místní či krajské rozpočty. „Obce mají dlouhodobě velmi vysoké zůstatky na běžných účtech a přebytkové hospodaření,“ konstatovala Krušinová.

„Jenže obce si většinou spoří na nějaké projekty, které je čekají, například na vodovod nebo rekonstrukce budov,“ odmítla to za samosprávy Olšáková. Podle ní navíc celkovou míru úspor u měst a obcí zkresluje Praha, která má podstatně více než ty ostatní.

Podle Jakuba Dutky z organizace Naděje by se navíc mohlo stát, že by samospráva při náhradě spolufinancování mohla přehlížet projekty, které nepůsobí dobře na její voliče.

„My máme politicky nepopulární cílové skupiny klientů. A je riziko, že pokud tu bude spoluúčast, tak na to doplatí ohrožené rodiny v sociálním vyloučení, lidé bez domova, lidé potýkající se se závislostí. Na ty všechny se nemusí dostat,“ varoval.