Článek
Konsolidační balíček postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z původních 25 až na 40 procent průměrné mzdy v roce 2026, tedy o pět procentních bodů ročně. Tím se má minimální vyměřovací základ přiblížit k úrovni minimální mzdy.
Ke zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných přistoupila vláda podle dřívějších vyjádření ministrů proto, že OSVČ stále platí na odvodech výrazně méně než zaměstnanci. Mají pak nízké penze, takže často musejí žádat o dorovnání peněz z dávek.
Zvyšování odvodů má živnostníkům i lidem pracujícím na dohody zaručit, že jednou nebudou mít extrémně nízké důchody. Zároveň zvýšením jejich odvodů se posilují příjmy a udržitelnost důchodového systému.
Fiala: Daň na tiché víno? Nechci už moc zasahovat do daňového systému
„Měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí letos nejméně 30 procent průměrné mzdy, 35 procent průměrné mzdy v roce 2025 a 40 procent průměrné mzdy od roku 2026. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 11 procent průměrné mzdy,“ shrnul mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Dodal, že minimální měsíční záloha na pojistné na důchodové pojištění bude od ledna 2025 pro OSVČ vykonávající hlavní činnost 4759 korun a pro ty, které ji zahájily, 3399 Kč. Minimální výše zálohy pro OSVČ na vedlejší činnosti pak bude 1496 Kč.
„Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění činí od 1. ledna příštího roku 3143 korun,“ dodal Augusta.
Při vedení daňové evidence nebo uplatňování ročního výdajového paušálu se platí měsíčně samostatně záloha na sociální pojištění a záloha na zdravotní pojištění. Částka závisí na dosaženém zisku v minulém období, vždy však musí být placena alespoň minimální záloha.
Francouzská vláda chce víc zdanit největší firmy a bohaté
„Měsíční záloha na zdravotní pojištění je splatná do osmého dne následujícího měsíce, měsíční záloha na sociální pojištění potom do konce aktuálního měsíce,“ upozornila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Forvis Mazars.
OSVČ ve ztrátě nebo s nízkým ziskem neplatí daň z příjmu fyzických osob, ale sociální a zdravotní pojištění ano. „Minimální sociální i zdravotní pojištění musí být vždy zaplaceno, a to i při špatných hospodářských výsledcích,“ připomněla Ivanco.
Minimální měsíční zálohy se zvýší o 1082 Kč
Minimální záloha na sociální pojištění se od ledna zvyšuje o 907 Kč, zatímco u zdravotního pojištění se zvedá o 175 Kč, celkem tedy o 1082 Kč. Souhrnná platba na povinném pojistném bude v příštím roce 7902 Kč místo 6820 Kč, což představuje růst o téměř 16 procent.
„Takto vysoké zvýšení minimálního pojistného bude mít samozřejmě citelný dosah pro OSVČ s nižším ziskem. Některé z nich patrně budou muset přejít na vedlejší činnost a najít si zaměstnání alespoň na zkrácený úvazek,“ míní Ivanco.
Deficit rozpočtu je 182 miliard, do konce roku může vzrůst o dalších sto
Sociální i zdravotní pojištění je pro OSVČ vykonávající hlavní činnost povinnou daní a nelze ji nijak snížit či prominout, a to ani v případě složité osobní situace.
Od vypočteného ročního sociálního pojištění a zdravotního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. Při platbách minimálních záloh může vzniknout i vysoký nedoplatek na sociálním a zdravotním pojištění, pokud je příslušný rok ekonomicky úspěšný, přeplatek však pochopitelně obdržet nelze.
Odrazí se to i v paušální dani
Od roku 2021 si mohou osoby samostatně výdělečně činné plnit veškeré své daňové povinnosti jednou měsíční daňovou platbou, podmínkou je vstup do dobrovolného daňového paušálu. Využít této možnosti však nemohou všechny OSVČ. Pro rok 2025 navíc dochází ke zvýšení měsíční paušální daně v nejoblíbenějším prvním daňovém pásmu.
Důvodem je právě zvýšení minimálních záloh na povinném pojistném. Souhrnná částka paušální daně v prvním pásmu je součtem daně z příjmu ve výši 100 Kč a minimální zálohy na zdravotní pojištění ve výši 3143 Kč a 1,15násobku minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 5473 Kč.
Měsíční platba v prvním pásmu paušální daně tak má být příští rok 8716 Kč, letos to je 7498 Kč. „V dalších pásmech ke změně nedochází, měsíční platba ve druhém pásmu bude tedy 16 745 Kč a ve třetím pásmu 27 139 Kč,“ dodala Ivanco.
Díky vyšším odvodům by živnostníci měli v budoucnu pobírat vyšší důchody než dnes.
Podle návrhu, který je nyní ve Sněmovně, by od příštího roku mohli také pobírat ošetřovné. Týkat se to má i pracovníků na dohodu s nemocenským pojištěním či lidí se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila i kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.
Jaké jsou odvody u sociálního pojištění
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období.
U zaměstnavatelů sazba činí 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Sazba u zaměstnanců je 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % nově na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění.
U osob samostatně výdělečně činných činí odvod 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a 2,7 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění.
Zdroj: ČSSZ
Vládě mohou příští rok chybět desítky miliard, varuje rozpočtová rada
