Článek
„Dojde ke zrušení zamýšlené úpravy,“ potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) Hospodářským novinám.
I nadále by tak měl platit stávající stav, kdy se odvody platí z dohod s příjmem od deseti tisíc korun. Podle Jurečkovy mluvčí Kateřiny Procházkové se to ale ještě musí projednat v rámci koalice.
Od ledna měly původně pro takzvané dohodáře a jejich zaměstnavatele platit dva limity pro odvody. První se týkal hlavní dohody, u níž byl plánován ve výši čtvrtiny průměrné mzdy, tedy po dosažení jedenácti tisíc korun. U ostatních dohod u téhož člověka měl být limit pro placení pojistného ve výši 4500 korun.
Státní dluh je rekordní
Ministerstvo při zavádění nového systému, který nakonec nebude, předpokládalo, že tím získá na odvodech na důchody až dvě miliardy korun ročně. A samozřejmě to v budoucnu mělo vést i ke zvýšení penzí současných dohodářů.
„Bylo to postavené na hypotéze, že je zde velký počet zaměstnanců, kteří mají u více firem řetězení dohod do deseti tisíc korun, a tím se vyhýbají odvodům,“ řekl Novinkám prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.
To však data České správy sociálních zabezpečení nepotvrdila. V srpnu zaměstnavatelé poprvé registrovali všechny dohodáře, kteří u nich v červenci pracovali. A zjistilo se, že dohodu o provedení práce mělo uzavřeno zhruba 851 tisíc lidí, přičemž by změna reálně postihla jen 9,7 procenta z nich.
Nakonec se tedy rozhodlo od zamýšlené úpravy ustoupit. „S návrhem přišel sám ministr. Nastínil, že zavedení odvodů nebude mít žádný velký přínos pro státní rozpočet, ale zvýší to administrativní zátěž. Takže se řeklo, že se to zruší. Nové řešení se případně navrhne, až se vše zanalyzuje,“ sdělil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.
Registrace dohod u České správy sociálního zabezpečení ale zůstane zachována.
NKÚ: Přínos 1,2 miliardy na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit. Chyběly jasné cíle
Počká se na analýzy
Ministr Jurečka zrušení plánované změny a zachování současného systému navrhne pozměňovacím návrhem k některému ze zákonů, které jsou již ve Sněmovně.
„Z dat se ale zjistilo, že tu je poměrně velký počet zaměstnanců, kteří mají u zaměstnavatele hlavní pracovní poměr a k tomu mají u něj ještě uzavřenou dohodu,“ podotkl Horecký.
Pokud by se v takových případech zavedly odvody, znamenalo by to podle analýzy České správy sociálního zabezpečení přínos ve výši až 2,4 miliardy ročně.
Ministerstvo proto plánovalo regulaci, třeba i znemožněním takového souběhu trvalého poměru a dohody. I z toho nakonec sešlo, alespoň prozatím.
„Vyhodnotí se to, až budeme mít data za ucelené období, nejlépe za celé druhé pololetí. Protože v červenci, z nějž pocházejí poslední dostupná data, je mnoho brigád, takže to není úplně směrodatné,“ dodal Horecký.
Další hloupý trik řetězců: Tentokrát v hlavní roli Milka
